Nyní se dostáváme k informacím, které vycházejí převážně z Vývojové psychologie. Pojďme se tedy podívat, jak je to s tím ontogenetickým vývojem člověka. Jen pro upřesnění připomínám, že fylogenetickým vývojem nazýváme vývoj člověka jako druhu a ontogenetickým vývojem nazýváme vývoj člověka jako jedince od narození do smrti.
Jak vlastně rozdělujeme život člověka do jednotlivých fází? Podle čeho? Jedním ze způsobů, jak systematizovat vývoj člověka nabízíme níže. Jedná se o periodizaci známého psychologa, Václava Příhody.
Takže stručné informace o časném dětství máme. A teď dáme prostor Bedřichovi, aby nás seznámil se svým zážitkem z tohoto období jeho života. Pro vás, kteří si z technických důvodů Bedřichův příběh nebudete moc poslechnout, vkládám pro jistotu text příběhu.
Malé pedagogické poučení: Každý člověk (a dítě je také člověk) je individualita, kterou nelze zhodnotit pouhým podíváním. Nepodceňujme jej!
Školní věk
Tak a jsme zpátky ve školních lavicích. Ne každý se tam touží vrátit, ale teď už se nedá dělat nic jiného, než si přečíst, co je typické pro toto období.
Ne každý by se chtěl vrátit zpátky do puberty, ale my tam přeci jen musíme. Minimálně na tu chvilku, než prozkoumáme, co všechno se mění a co člověk proživá v tomto období. Podívejme se na to.
Členové některých primitivních národů vůbec období zvané adolescence nemají. Je to období, které vzniklo především díky civilizaci. Adolescent je mladý člověk, který je už ve věku, kdy by se o sebe mohl starat sám, ale díky potřebě vzdělávat se a rozvíjet své schopnosti, ho často ještě podporují rodiče. V textu se dočtete další informace.
Tak jsme se ocitli v dospělosti. Mnozí z vás, jako například já, jsou v ní tak nějak stabilně. Můžeme se tedy podívat, co to vlastně znamená - "být dospělý".
Mnozí z vás jsou jistě zvědaví, co o dospělosti vypráví Bedřich. Ti, kterým nestačí to slyšet, si to mohou i přečíst. Pod komentářem je opět text příběhu.
A dostáváme se ke Stáří. To je možná perioda, které bychom se rádi vyhnuli, ale proč? Člověk si po dlouhém životě může konečně odpočinout, stát ho (zatím) živí či podporuje. Vidí za sebou výsledky své práce, může se (někdy) těšit s dětmi a vnoučaty... Je přijímán jako moudrá a zkušená bytost. Nebo to tak není? No, v každém případě se pojďme podívat i na tuto periodu očima vývojové psychologie.
O stáří Bedřich mluvit odmítl - prý je to pro něj až bolestně aktuální. Ale Michal Kocáb ve spolupráci s panem Josefem Kemrem natočili zajímavou písničku. Text napsal Michal Horáček a je to - překvapivě - o stáří. TADY JE.
Malé nepedagogické poučení: Nikdy nevíme, kdy zemřeme, proto žijme a milujme každý okamžik naplno. (Sri Chimnoy).
Tak jsme úspěšně ukončili výklad o vývoji člověka a jednotlivých vývojových fázích. Určitě se teď ptáte, jak budete moci uplatnit získané vědomosti v praxi. Tak schválně - zkuste vypracovat korespondenční úkol!
Časné dětství
Školní věk
