Bedřich ve škole - text
Požadavky na absolvování
Ve škole se mi líbilo. Navázal jsem kontakt se svými vrstevníky, hlavně se spolužákem Pepou. Toto přátelství mi vydrželo až dodnes. Pepa byl velice svérázný žák. Při porodu byl trochu přidušen, což se na něm malinko podepsalo. Ale dobrák to byl – od kosti. Až na to, že učitelé si to moc nemysleli. Bůhvíproč v něm viděli původce všeho špatného, co se na škole stalo. Školnice Vondrušková na něj byla přímo vysazená. Říkala všem, kdo jí byli ochotni poslouchat, že ji Pepa provokuje, jen se na ni podívá.
„Pořád se na mě šklebí! Posmívá se mi!“ Těžko by někdo paní Vondruškové dokázal vysvětlit, že ten úšklebek je skutečný Pepův úsměv a lepší na své tváři vykouzlit nedokáže.
„Pořád se na mě šklebí! Posmívá se mi!“ Těžko by někdo paní Vondruškové dokázal vysvětlit, že ten úšklebek je skutečný Pepův úsměv a lepší na své tváři vykouzlit nedokáže.
Naposledy změněno: čtvrtek, 12. července 2012, 11.39