Ahoj, myslím, že je správné hovořit o emocích. Člověk by si to neměl nechávat uvnitř sebe. Je to pak těžké a nikdy člověk neví kdy to praskne to břemeno.
Ale na druhou stranu např. v mém kroužku mažoretek bych svoje emoce měla mírnit - v případě, že se mi něco nelíbí atd...
Emoce hodně zodpovídají o tom jakým jsme člověkem. Kolikrát mám strach dát najevo svoje emoce , aniž by mě někdo neodsoudil a nesmál se.
Někteří si emoce nechávají uvnitř sebe a myslí si, že jsou silnější a sebevědomější. Ale já si myslím a vím, že je to právě naopak.
I třeba když jsem si v Plzni v TOTEMU vytáhla kartu a přitom vím, že mi to vadí, ale chtěla jsem si to zkusit. Tak jsem to nezvládla a rozbrečela jsem se. V tu chvíli jsem se bála co si budete o mě říkat, ale bylo to v pohodě. I Bára mě uklidnila a právě mi řekla, že je to v pořádku ať se vybrečím - emoce k tomu patří.
A k hodnocení k sobě samí. To já prostě neumím, nevěřím si a mám strach o sobě říct něco - chválit se , ......