Interkulturní vzdělávání představuje vzdělávací proces, který zprostředkovává jak poznání vlastního kulturního zakotvení, tak i porozumění kulturám odlišným. Vede k chápání a respektování sociokulturní rozmanitosti a otevírá cestu k porozumění různým způsobům života, myšlení a vnímání světa. 

Interkulturní komunikace jako fenomén dnešní doby

Interkulturní komunikce (IK) představuje v současném moderním světě vzhledem ke zvýšené migraci obyvatel v poslední době fenomén dnešní doby, neboť lidé z různých zemí a kulturních společenství a jednotlivé národy mezi sebou se začali prostřednictvím IK dorozumívat, navzájem se blíže poznávat a spolupracovat v daleko větší míře, než tomu bylo v minulosti.

IK se začala prosazovat nejdříve v praxi, teprve později se stala součástí příslušných vědních oborů z hlediska teoretického i výzkumného.

Termínem IK lze označovat:

  • sdělování v různých sociokulturních situacích
  • vědeckou disciplínu 
  • výcvik interkulturních kompetencí 

V současném evropském kontextu, tedy i v českém prostředí, lze upřednostnit užívání termínu interkulturní komunikace (IK), která probíhá (stručně řečeno) mezi komunikanty v prostředí, v němž odlišné kultury žijí jakoby samostatně, vedle sebe (srov. např. vietnamskou či čínskou komunitu v ČR), zatímco multikulturní komunikace (MK) představuje vedení dialogu v multikulturní společnosti, ve které společně žijí příslušníci různých kultur jako celek se společnými kulturními rysy.

Předpokladem k úspěšnému vedení IK mezi národy je sociokulturní kompetence člověka.

Nesprávně a chybně interpretovaná IK může vést k oboustrannému neporozumění a nepochopení mezi příslušníky jednotlivých národů a etnik, ke vzájemným konfliktům (event. vyústit až ve válečný střet).