Migrace v českém prostředí

Migrace cizinců probíhala v českém prostředí v několika vlnách.

Imigrace do bývalého socialistického Československa byla z velké části centrálně řízena a vztahovala se především na občany ze zemí východního sektoru, kteří přijížděli do českého prostředí studovat nebo získat pracovní zkušenost (šlo zejména o řecké a makedonské uprchlíky z Řecka z konce čtyřicátých let 20. století), pak o vietnamské občany, kteří přijížděli na základě mezistátních dohod (v sedmdesátých letech minulého století), a dále o studenty a pracovníky z Polska, Maďarska, Kuby, Mongolska, Angoly a Koreje.

Změna nastala po roce 1989. Otevřením hranic se situace na českém území zásadně proměnila, a to jak co do počtu, tak i do národnostního složení cizinců. Dynamický nárůst nastal v polovině 90. let minulého století, kdy se počet cizinců u nás během tří let zdvojnásobil, v dalších obdobích až do současnosti však zase vzrůstá, jak dokazují i aktuální statistiky ČSÚ zveřejněné na webových stránkách Ministerstva vnitra ČR.