Věk osvojování cizího jazyka 

Obvykle se setkáváme s názorem, že čím dříve je dítě vystaveno cizímu jazyku, tím lépe. Často je i z praxe zřejmé, že děti si cizí jazyk osvojují mnohem snadněji a mnohem úspěšněji než jejich rodiče. Cook (2004, s. 494) však uvádí data ze studie Snow(ové) a Hoefnagel-Höhle(ové) (1978), které se zaměřily na osvojování holandštiny u jedinců, jejichž mateřským jazykem je angličtina v průběhu prvního roku jejich pobytu v Holandsku. Na konci tohoto roku bylo zřejmé, že nejlépe si osvojovala cizí jazyk holandštinu skupina dětí ve věku 8–10 let a nejhůře skupina dětí ve věku 3–5 let. Během prvních měsíců si lépe vedli starší účastníci stude, tzn. děti ve věku 12–15 let a dospělí (Cook, 2004). Podobně hovoří i data ze studie Asher a Price (1967), kteří učili po dobu šesti týdnů pomocí metody úplné fyzické reakce (total physical response) dospělé a děti ve věku 8, 10 a 14 let. Nejméně úspěšné byly nejmladší děti a nejvíce úspěšní dospělí (Cook, 2004, s. 494). Určit ideální věk pro osvojování cizího jazyka je tedy velice komplikované a doposud neexistuje jednotný náhled.