Do českých škol mateřských, základních a středních přichází v posledních letech nejvíce Vietnamců, Slováků, Ukrajinců a Rusů.

V následujícím škol. roce však lze očekávat zvýšení počtu dětí a žáků-cizinců v řádu 1–2 tis. z dalších zemí, jako jsou např. Sýrie, Afghánistán, Irák, Eritrea, Somálsko apod., s nimiž Česká republika nemá prakticky žádné dosavadní zkušenosti.

Podle současné legislativy do kategorie dětí-cizinců v mateřských školách a žáků-cizinců v základních a středních školách spadají jen ti cizinci, kteří mají jinou státní příslušnost a nejsou státními příslušníky ČR. Jde tedy jednak o děti státních příslušníků jiného členského státu EU (včetně občanů Lichtenštejnska, Norska, Islandu a Švýcarska), jednak o děti cizinců s udělenou mezinárodní ochranou (tj. s uděleným azylem nebo doplňkovou ochranou) a dále pak o děti ostatních cizinců, tedy cizinců ze třetích zemí, které nebudou státními příslušníky žádného státu EU nebo Lichtenštejnska, Norska, Islandu a Švýcarska a zároveň nebudou spadat do kategorie cizinců s udělenou mezinárodní ochranou. 

Legalitu pobytu na našem území pak nemusejí dokazovat pouze žáci-cizinci v českém základním školství, zatímco cizí státní příslušníci v mateřských a středních školách ano.

Do kategorie cizinců v českém vzdělávacím systému nelze tedy zařadit děti cizinců, kteří jsou státními příslušníky ČR a přitom neovládají český jazyk (např. z důvodů kulturních nebo sociálních odlišností v jejich vývoji nebo s ohledem na jejich rozdílné prostředí, popř. vzhledem k dlouhodobému pobytu mimo území ČR). Těmto dětem či žákům je poskytována podpora ze strany MŠMT jen v rámci opatření podle § 16 a následujících školského zákona (dále jen ŠZ).