Paměť

Paměť je schopnost organismu ukládat informace o předchozích zkušenostech, o okolním světě i o sobě samém.

Bez paměti nefunguje myšlení, ani učení.

Druhy paměti
- bezprostřední či senzorická – trvá pouhé desítky vteřin a po této době je zakončena,
- krátkodobá – okamžité využití všech vjemů a informací. Vejde se do ní 5-9 jednoduchých prvků (čísel či slov)
- dlouhodobá – nám umožňuje vybavit si vše potřebné po několika minutách, dnech či letech.

Stadia paměťového procesu:

1. uložení (vštípení) do paměti – recepce
2. podržení v paměti – retence

S touto fází souvisí i „zapomínání“. Německý psycholog Ebbinghaus zkoumal proces zapomínání. Učinil pokus a jeho metoda vedla k objevu typické „křivky zapomínání". Zjistil, že nejvíce zapomínáme v prvních hodinách po vštípení do paměti, pak se pokles zpomaluje.
Jasné je, že čím smysluplnější materiál, který se učíme zpaměti, tím je zapomínání pomalejší.

3. vybavení – reprodukce
- spontánní – vzpomínky se vybavují spontánně, mnohdy i ty nepříjemné;
- záměrné – s vynaložením určitého úsilí.

Je mnoho způsobů, jak si co nejefektivněji vybavovat zapamatované.
- buď si odpovědi představujeme;
- nebo se sami sebe ptáme a zkoušíme se;
- opakovaně čteme to, co si chceme zapamatovat apod.