Dobrý den. Toto je můj příběh.
Jmenuji se Bedřich Plánička, je mi 38 let a jsem tiskař. Moje zaměstnání je sice kreativní, ale sedavé a málo akční. Také mi chybí kontakt s lidmi, obzvláště s dětmi. V mládí jsem býval pionýrem a členem oddílu „Tchoříci“. Moc rád na tuto dobu vzpomínám. Vedl nás Velký Smraďoch a byl to fajn chlapík. Vždycky jsem chtěl být takový jako on.  A tak jsem se rozhodl! Jelikož sám také literárně tvořím a neskromně se domnívám, že mi to docela jde, vymyslel jsem si koncepci kroužku tvůrčího psaní a nabídl své služby pedagogice!!! Tedy konkrétně jsem je nabídl Domu mládeže u nás v Kozohůlkách. Slovo dalo slovo a za měsíc jsem měl své první setkání s osmi mladými spisovateli a spisovatelkami, kteří se na kroužek přihlásili.
Tak začalo moje roční dobrodružství, které mohlo skončit tragicky, leckdy i smrtí nebo šílenstvím některého z členů kroužku, nejčastěji však mým. Přežil jsem a rozhodl jsem se sepsat své paměti. Třeba se někomu budou hodit…
Naposledy změněno: čtvrtek, 12. července 2012, 11.39