Žák-cizinec na střední škole

Maturitní zkouška

Pokud chce žák-cizinec zakončit studium na střední škole maturitní zkouškou, musí dosáhnout ve svých jazykových kompetencích úrovně rodilého mluvčího, neboť neexistuje maturitní zkouška z českého jazyka a literatury, která by zohledňovala nižší úrovně češtiny jako druhého jazyka, příp. mateřský jazyk žáka-cizince. „Obsah státních maturitních zkoušek nezohledňuje jiné občanství či příslušnost žáků k jiné národnosti, neboť jsou posuzováni a celkově hodnoceni stejně jako jejich středoškolští spolužáci českého původu“ (Škodová, Šindelářová 2013, str. 19).

Jonášová (2016) uvádí, že cizinec, který pobývá na našem území delší dobu, než jsou čtyři roky, je u maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury hodnocen bez nároku na úlevy. Pokud zde žáci pobývají kratší dobu, mají nárok na prodloužení času na vypracování didaktického testu o patnáct minut. U slohové práce mají navíc třicet minut a mohou použít překladový slovník a Slovník spisovné češtiny.

Pozn.: Délka a druh pobytu mohou být ověřeny ředitelem školy. Zákony konkrétní pokyny neudávají, v praxi je obvyklé pracovat např. s čestným prohlášením, příp. s údaji cizinecké policie. Škola na přihlášce zaškrtne kolonku „cizinec pod 4 roky“, přičemž sama rozhoduje, jak si tento fakt ověří.

Maturitní zkouška z českého jazyka a literatury se skládá ze tří částí, a to z části ústní, písemné a z didaktického testu. Didaktický test ověřuje jazykové a literární znalosti. Písemná práce je zaměřena na zvládnutí vybraného slohového útvaru jak po obsahové, tak po formálně-jazykové stránce. Při ústní zkoušce žák musí prokázat znalosti o jedné ze dvaceti vybraných knih, které si přečetl. Během stanovené doby analyzuje ukázku z této knihy a reaguje na otázky, které se jí týkají. Kromě práce s ukázkou se předpokládá i prokázání znalostí v oblasti literární historie. Kromě zkoušení četby je součástí ústní zkoušky i schopnost pracovat s ukázkou neuměleckého textu.

Žáci-cizinci mají obvykle s maturitní zkouškou z českého jazyka a literatury problém, neboť podle Jonášové (2016) „obnáší zcela jinou úroveň znalostí, například informace z historie a národní kultury, schopnost pracovat s jazykovým citem, významovými posuny atd.“ Pokud jsou jejich jazykové kompetence nedostatečné, zvládnutí maturitní zkoušky z češtiny se pak stává překážkou na cestě k jejich dalšímu profesnímu růstu.