Diagnostika výchovných problémů
Diagnostika výchovných problémů
Hlavní vedoucíz otavovací akce – specifikum stanových táborů bez pevného objektu
Společensky a sociálně nežádoucí jevy tvoří širokou škáluproblémů, které jsou zejména u dětí a mládeže výrazným rizikem zdravotním,společenským i ekonomickým. Jedná se o problematiku šikany a násilí, drogovýchzávislostí, alkoholismu a kouření, kriminality a delikvence, rizikovéhosexuálního chování, vandalismu, virtuálních drog, dále pak projevů xenofobie,rasismu, intolerance a antisemitismu.
Struktura příspěvku:
(A) Zjišťování ařešení výchovných problémů
(B) Zajišťováníprevence výchovných problémů
(C) Závěr
(A) Zjišťovánía řešení výchovných problémů
Mezi společensky nežádoucí jevy, se kterými se hlavnívedoucí zotavovací akce může na stanových táborech setkat jsou především:
- šikana
- zneužívání návykových látek
- krádeže
- vandalismus
1. Šikana
Motto: Šikanování je nemoc skupinové demokracie a má svůj zákonitý vnitřní vývoj.
První stadium sev podstatě odehrává v jakékoliv skupině. Všude je někdo neoblíbenýnebo nevlivný, na jehož úkor je prima si dělat „legrácky“. Pak to ale jde dál,skupina si najde jakéhosi otloukánka. Třetí stadium už je klíčové. Vydělí se jádro útočníků a systematickyzačne šikanovat nejvhodnější oběti. Do této chvíle lze věci jasně řešit.Následně ale dojde k bodu zlomu, kdy se šikanování stane nepsaným zákonemi pro opravdu slušné děti a celá skupina se stává krutou. V pátém stadiu –totalitě – se stane šikanování skupinovým programem.
(Michal Kolář)
Stádia šikanování
První stadium: Zrod ostrakismu
Jde o mírné, převážně psychické formy násilí, kdy seokrajový člen skupiny necítí dobře. Je neoblíben a není uznáván. Ostatní hovíce či méně odmítají, nebaví se s ním, pomlouvají ho, spřádají proti němuintriky, dělají na jeho účet „drobné“ legrácky apod. Tato situace je jižzárodečnou podobou šikanování a obsahuje riziko dalšího negativního vývoje.
Druhé stadium: Fyzická agrese a přitvrzování manipulace
V zátěžových situacích, kdy ve skupině stoupá napětí,začnou ostrakizované děti sloužit jako hromosvod. Ostatní děti si na nichodreagovávají nepříjemné pocity. Manipulace se přitvrzuje a objevuje se zprvuponejvíce subtilní fyzická agrese.
Třetí stadium (klíčový moment): Vytvoření jádra
Vytváří se skupina agresorů, úderné jádro. Tito šiřitelé„viru“ začnou spolupracovat a systematicky, nikoliv již pouze náhodně,šikanovat nejvhodnější oběti. V počátku se stávají jejich oběťmi ti, kteříjsou už osvědčeným objektem ostrakizování. Jde o děti, které jsouv hierarchii nejníže, tedy ti „slabí“.
Čtvrté stadium: Většina přijímá normy
Normy agresorů jsou přijaty většinou a stanou se nepsanýmzákonem. V této době získává neformální tlak ke konformitě novou dynamikua málokdo se mu dokáže postavit. U členů „virem“ přemožené skupiny docházík vytvoření jakési alternativní identity, která je zcela poplatná vůdcům.I mírní a ukáznění členové skupiny se začnou chovat krutě – aktivně se účastnítýrání dítěte a prožívají při tom uspokojení.
Páté stadium: Totalita neboli dokonalá šikana
Násilí jako normu přijímají všichni členové skupiny.Šikanování se stává skupinovým programem. Obrazně řečeno nastává éra„vykořisťování“. Členové skupiny jsou rozděleni na dvě sorty lidí, které jsempro přehlednost označil jako „otrokáře“ a „otroky“. Jedni mají všechna práva,ti druzí nemají práva žádná.
Stadia šikanování podle Michala Koláře, 1990, 1996, 1997,2000 aj.
Nepřímé (varovné) znaky šikanování mohou být např.:
- Dítě je ve volném čase často osamoceno, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády.
- Při týmových sportech bývá jedinec volen do mužstva mezi posledními.
- Vyhledává blízkost učitelů.
- Má-li šikanovaný promluvit před ostatními, je nejistý, ustrašený.
- Působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči.
- Stává se uzavřeným.
- Jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené.
- Zašpiněný nebo poškozený oděv.
- Stále postrádá nějaké své věci.
- Odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy.
- Odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit.
- (Zejména je třeba věnovat pozornost mladším dětem nově zařazeným do skupiny, neboť přizpůsobovací konflikty nejsou vzácností!)
Přímé znaky šikanování mohou být např.:
- Posměšné poznámky na adresu člena skupiny, pokořující přezdívka, nadávky, ponižování, hrubé žerty na jeho účet. Rozhodujícím kritériem je, do jaké míry je děné dítě konkrétní přezdívkou nebo "legrací" zranitelné.
- Kritika, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským až nenávistným, nebo pohrdavým tónem.
- Nátlak, aby dával věcné nebo peněžní dary šikanujícímu nebo za něj platil.
- Příkazy, které dostává od ostatních členů skupiny, zejména pronášené panovačným tónem, a skutečnost, že se jim podřizuje.
- Nátlak k vykonávání nemorálních až trestných činů či k spoluúčasti na nich.
- Honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je nápadné, že je oběť neoplácí.
- Rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout.
Postup při řešení šikany:
(1) Odhalení šikany bývá obtížné. Významnou roli při jejímzjišťování hraje strach, a to nejen strach obětí, ale i pachatelů a dalšíchúčastníků. Strach vytváří obvykle prostředí „solidarity“ agresorů ipostižených.
(2) Účinné a bezpečné vyšetření šikany vychází zkvalifikovaného odhadu stadia a formy šikanování. Existuje rozdíl mezivyšetřováním počátečních a pokročilých stádií šikanování.
(3) Metody vyšetřování šikanování:
Pro vyšetřování počáteční šikany (se standardní formou) lzedoporučit strategii v těchto pěti krocích:
- Rozhovor s těmi, kteří na šikanování upozornili a s oběťmi.
- Nalezení vhodných svědků.
- Individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky (nikoli však konfrontace obětí a agresorů).
- Zajištění ochrany obětem.
- Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi.
Následný postup:
- doporučení zákonným zástupcům jak oběti, tak i agresora návštěvu v poradenském zařízení
- pokud dojde k opakovanému šikanování až oznámení případu příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
Pokročilá šikana s neobvyklou formou – výbuchskupinového násilí vůči oběti, tzv. skupinového lynčování, vyžaduje následujícípostup:
- Překonání šoku pedagogického pracovníka a bezprostřední záchrana oběti.
- Domluva vedoucích pracovníků na spolupráci a postupu vyšetřování.
- Zabránění domluvě agresorů na křivé výpovědi.
- Pokračující pomoc a podpora oběti.
- Nahlášení policii.
- Vlastní vyšetřování.
2. zneužívánínávykových látek
Postup při podezření na zneužívání návykových látek.
Tabákové výrobky
Ve všech vnitřních i vnějších prostorách zotavovací akce jezakázáno kouřit. Pokud je dítě přistiženo při konzumaci tabákových výrobků:
- je mu tabákový výrobek odebrán
- vedoucí informuje zákonné zástupce dítěte
- události vyučující sepíše zprávu
Alkohol
V případě přistižení žáka při konzumaci alkoholu vevšech vnitřních i vnějších prostorách zotavovacíakce:
- je alkohol dítěti odebrán
- podle závažnosti momentálního stavu dítěte zajistí vedoucí nezbytnou pomoc a péči, případně zavolá lékařskou službu první pomoci
- vedoucí sepíše o události zprávu
- o nálezu bude sepsán stručný záznam s vyjádřením dítěte, u kterého byl alkohol nalezen, datum, místo a čas nálezu a jméno dítěte. Zápis bude podepsán i dítětem, u kterého byl alkohol nalezen nebo jej odevzdalo
- událost vedoucí oznámí zákonnému zástupci, případně jej vyzve, aby si dítě vyzvedl, protože není způsobilé k pobytu na zotavovací akci
- jestliže je zákonný zástupce žáka nedostupný, vyrozumí se OSPOD a postupuje v souladu s jeho pokyny
- v případě podezření, že alkohol obsahuje i jiné příměsi a byl nalezen u dítěte, které se jím intoxikovalo, bude předán přivolanému lékaři
V případě, že bude v prostorách zotavovací akcenalezen alkohol:
- nálezu bude ihned informován hlavní vedoucí
- nalezenou tekutinu vedoucí nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury
- nalezená tekutina bude uložena u hlavního vedoucího pro případ usvědčujícího důkazu
- bude zpracován stručný záznam o události
Omamné a psychotropní látky ( OPL)
Zakázána je výroba, distribuce, přechovávání, šíření,navádění k užívání i propagace omamných a psychotropních látek, a to bezohledu na věk dítěte a prostředí, ve kterém by k tomu docházelo.
V případě přistižení dítěte při konzumaci ve všechvnitřních i vnějších prostorách zotavovací akce:
- nálezu bude ihned informován hlavního vedoucího zotavovací akce
- je OPL dítěti odebrána, aby nemohl v konzumaci pokračovat
- pokud by bylo dítě pod vlivem OPL v takové míře, že by byl ohrožen na zdraví a životě, zajistí hlavní vedoucí nezbytnou pomoc a přivolá lékařskou službu první pomoci
- pokud nehrozí akutní nebezpečí, ale dítě není schopno dalšího pobytu na zotavovací akci, ihned vyrozumí zákonného zástupce dítěte a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl
- jestliže je zákonný zástupce dítěte nedostupný, vyrozumí hlavní vedoucí OSPOD a postupuje v souladu s jeho pokyny
- zákonnému zástupci hlavní vedoucí oznámí, že žák konzumoval OPL na zotavovací akci i v případě, kdy je dítě schopno dalšího pobytu na zotavovací akci
- dané události je hlavním vedoucím proveden zápis
- možnost provedení orientačního testu při podezření na intoxikaci dítěte, ale pouze na základě souhlasu zákonného zástupce dítěte, opět musí být zpracován stručný zápis
Distribuce a přechovávání OPL na zotavovací akci:
- V ČR je považováno za protiprávní jednání, množství, které dítě distribuuje nebo uchovává není rozhodující. Jestliže má hlavní vedoucí důvodné podezření, že k distribuci OPL na zotavovací akci došlo, musí o této skutečnosti vždy vyrozumět příslušné oddělení Policie ČR, zákonného zástupce a OSPOD.
- Pokud má hlavní vedoucí podezření, že některé z dětí má OPL u sebe, dítě ihned izoluje od ostatních a do příjezdu Policie ČR je dítě pod dohledem, u dítěte nesmí nikdo z vedoucích provádět osobní prohlídku nebo prohlídku jeho věcí
V případě, že bude v prostorách zotavovací akcenalezena látka, kterou vedoucí budou považovat za OPL:
- nálezu bude ihned informován hlavní vedoucí zotavovací akce
- nalezenou látku vedoucí nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury
- o nálezu bude sepsán stručný záznam s vyjádřením dítěte, u kterého byla látka nalezena nebo který ji odevzdal, datum, čas a místo nálezu. Zápis bude podepsán i tímto dítětem. Zápisu a rozhovoru je přítomen hlavní vedoucí zotavovací akce
- za přítomnosti dalšího vedoucího vloží hlavní vedoucí zotavovací akce látku do obálky, napíší datum, čas a místo nálezu, obálku zalepí, opatří razítkem oddílu, svým podpisem a uschovají
- nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede zajištění podezřelé látky
3. krádeže
Postupy při řešení případů souvisejících s krádežemi
Prevence proti krádežím
- upozornit děti a jejich zákonné zástupce, že nošení cenných věcí na zotavovací akci je rizikové chování, které může vést k jejich odcizení
- hlavní vedoucí zotavovací akce upozorní, že věci, které nesouvisí s programem zotavovací akce, nemají děti na zotavovací akci nosit ( jestliže je mají, nesou za ně odpovědnost )
Postup při nahlášení krádeže
- hlavní vedoucí zotavovací akce provede záznam na základě výpovědi poškozeného
- případ je ohlášen Policii ČR nebo je o této možnosti informováno dítě a jeho zákonný zástupce ( zejména pokud odcizená věc byla v hodnotě vyšší než 1000,- Kč – souvislost s podáním žádosti o náhradu škody u pojišťovny )
- pokud je znám pachatel, musí se případ nahlásit zákonnému zástupci a věc je předána Policii ČR
4. vandalismus
- každé dítě je odpovědné za škody, které svým jednáním způsobilo, a proto po něm hlavní vedoucí zotavovací akce bude požadovat náhradu, jestliže škodu způsobilo úmyslně nebo z nedbalosti
- pokud vznikne škoda na majetku, je o celé události sepsána zpráva
- jestliže je znám viník, hlavní vedoucí zotavovací akce na něm nebo na jeho zákonném zástupci bude požadovat náhradu škody
(B) Zajišťováníprevence výchovných problémů
Nejúčinnější a nejlevnější prevencí je zdravá a dobrávýchova dětí. Dobrá výchova dětí je i programem prevence jednotlivých zdraví poškozujících a životznehodnocujících závislostí a jevů.
Aktivní odpočinek je základním prvkem zdravého životníhostylu a tedy i prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Osvojenísi stereotypu a potřeby aktivního trávení volného času je dáno tím, jak je kaktivní formě odpočinku přistupováno v rodině, ve škole i v dalších subjektechrealizujících volnočasové aktivity dětí.
Volný čas mládeže a jeho naplnění hraje významnou roli přiutváření osobnosti mladého člověka a jeho uplatnění ve společnosti, připozitivní socializaci, výchově ke zdravému životnímu stylu a tím i k prevencinebezpečí sociální deviace.
Volnočasové aktivity, které jsou dobře strukturované,definované a organizované (i nepřímým způsobem), jsou podstatné při utvářenípozitivní hodnotové orientace dětí a mládeže, při ovlivňování její zájmovéstruktury, při zvyšování její samostatnosti a odolnosti a při dalšíchpozitivních výchovných aktech.
Velmi potřebnou volnočasovou aktivitou je sport atělovýchova. Široká škála prožitků je největší předností pohybové aktivity.Plní funkci socializace jedince. To znamená naplňuje potřebu sounáležitosti, toje potřebu patřit do nějaké skupiny. Umožňuje socializaci ve skupiněvrstevníků, týmovou práci, osvojení vůdcovských rolí, zvyšuje kohezi skupiny.Je modelem konkurenčního prostředí a hledání identity mladého jedince.
Plní funkci zábavy ve skupině, harmonizace s přírodou,naplňuje potřebu estetických prožitků. Dále nastavuje mechanizmy směrem kemočním funkcím. Sem patří zvládání emocí (prevence emoční exploze), navozeníemocí (euforizace, sebeotevření a sebevyjádření) a ventilace emocí (zejména uadrenalinových sportů).
Základním principem strategie prevence nežádoucích sociálněpatologických jevů je výchova dětí a mládeže ke zdravému životnímu stylu, kosvojení si pozitivního sociálního chování a rozvoji osobnosti, k odmítánívšech forem sebedestrukce a porušování zákona.
Důležitým prvkem strategie prevence jsou volnočasovéprogramy, které vytváří mimo jiné i sociální kapitál společnosti. Je třebatvořit volnočasové aktivity se zaměřením na dovednosti pomáhající zvyšovatfyzickou zdatnost a psychickou odolnost ( morální sílu) dětí a mládeže, abyvolný čas dětí plnil funkci relaxační, regenerační, kompenzační, výchovnou asociálně preventivní.
Nelze každou volnočasovou aktivitu považovat ze prevenci,není každá nabídka k využívání voleného času zárukou úspěchu v prevenci nebotlumení sociálně patologických jevů. Kvalitní realizace zájmů a potřeb dítěte amladého člověka prostřednictvím aktivit ve volném čase patří do oblastisociálního učení.
Pro děti není podíl na určité aktivitě jenom otázkoujednorázové volby. Uspokojivé začlenění se do volnočasových aktivit je poměrněsložitý proces, obsahující faktory motivační, informační, sociální, ekonomickéa další.
Volný čas dětí a mládeže a jeho naplňování pozitivnímiaktivitami hraje významnou roli při utváření osobnosti mladého člověka a přijeho pozitivní socializaci. Důsledkem snížení kvality společenské péče o volnýčas mladé generace je v mnoha případech i nárůst negativních společenskýchjevů. Jestliže společnost zabezpečí kvalitní trávení volného času dětí amládeže, může tím, i když jen do určité míry, kompenzovat případné nedostatkyškolského systému a rodinného prostředí a vlivu. Rodina má ale zcela dominantnípostavení vzhledem k osvojení si aktivit ve volném čase. Ovlivňuje dítě nejentím, jak na dítě výchovně působí, ale i svým každodenním životem.
Kvalitní náplní pro volný čas se samozřejmě nevyřešívšechno, ale když má dítě nabídku pestrou a má šanci, že v něčem z toho budeúspěšné, zmenšuje se pravděpodobnost, že něco zničí, že někoho zmlátí, že seopije nebo, že sáhne po drogách. A nebo je alespoň pravděpodobnost o hodněmenší.
Aktivní trávení volného času a aktivní odpočinek musísplňovat následující funkce:
• aktivní přístup dětí a mládeže k provádění této činnosti
• kompenzace jednotvárné zátěže (při vyučování, dlouhémsezení, nerovnoměrném zatěžování jednotlivých oblastí mozku a nervové soustavyapod.)
• posilování zdravého způsobu života a zdraví
Základním prvkem ochrany před společensky nežádoucími jevyje výchova ke zdravému způsobu života od nejútlejšího věku. Myšlenov pojetí holistickém to znamená ve složce tělesné, duševní a sociální, kdytyto složky jsou navzájem propojeny a tvoří spolu harmonickou jednotu.
U dětí a mládeže mezi kompetence podpory zdraví a zdravéhoživotního stylu, které jsou zároveň prevencí společensky nepřijatelných jevůpatří:
- sebedůvěra, samostatnost a sebejistota
- podpora zkušeností, které poskytují potěšení a touhu účastnit se pohybových aktivit
- schopnost přizpůsobení se životu v sociální komunitě, vnímavý a otevřený vztah k okolnímu světu, schopnost přiměřeně kriticky myslet a rozhodovat se
- seberozvíjení
- motivace k aktivnímu poznávání a prožitkům
- rozvoj tvořivosti a estetického cítění
- systematický rozvoj dovedností, které vedou k osvojení zdravého životního stylu, zdravotní prevence
Sebedůvěra
Přiměřené vědomí vlastní důvěry v sebe je silnýmochranným mechanismem. Součástí zdravého životního stylu je i zdravésebevědomí.Vlastní sebevědomí spojené s úctou k druhému patřík základní životní kompetenci (postoji).
Sebedůvěra dětí je podmíněna optimální kvalitou vztahuk dětem v praktickém životě. Takovým uspořádáním společenskéhoživota, který umožňuje uspokojování potřeb dítěte a tím i zdravý rozvoj jehoosobnosti. Vztah k dětem je výrazemvyspělosti společnosti.
Vztah k dětem a styl výchovy v sobě musí nést respekt dospělých vůči dětem. Dětijako rovnocenní partneři mají v mnoha situacích právo říci ne, když něconechtějí. Umění říci ne je z hlediska ochrany zdraví velmi pozitivnípostoj. Děti nebudou umět říci ne pokusům o nejrůznější manipulace nebodrogovému pokušení, pokud v rodině, mateřské škole či škole nenípříležitost k vyjádření nesouhlasu. Nesouhlas nebo volba jiné alternativynemusí být již předem považovány za neposlušnost,vzdor nebo zbytečnost.
K upevnění sebedůvěry dětí slouží zejména pohybové aktivity, hry ahraní. Optimální se jeví spontánní dětské pohybové aktivity bez viditelnýchzásahů pedagogů , kdy dětem je poskytována možnost volby samostatné činnosti ijejí obtížnosti.Dítě ví, že si samo můževybrat a vyzkoušet své síly. Je nutné, aby motivace k činnosti vycházelaz dítěte a byl respektován jeho zájem, aby pohybová činnost vycházelaz vnitřní motivace, z potřeby pohybu, z potřeby zjistit, coumím. V nesoutěživém prostředí, bez potřeby předhonit kamaráda je tělesnýrozvoj provázený vědomím odpovědnosti za své zdraví. Dítě je motivované a vzniká posléze i trvalá potřeba pocitu libosti z naplněnípotřeby pohybu.
Umění realisticky odhadnout své síly, nepřeceňovat aninepodceňovat své síly, je prevencí nejen úrazů, ale i posílení pevného postojevůči budoucím stresům, neúspěchům i pádům, které nepřipravení jedinci pozdějimnohdy řeší zástupným způsobem : agresí, zneužíváním drog, alkoholu nebojiným negativním způsobem.
Realizaci spontánních pohybových aktivit napomůže skromnější vzhled školníchzahrad, bez okrasných trávníků a záhonů, ale s dostatečným vybavením umožňujícím odstupňovanou škálupohybových aktivit. A samozřejmě spolupráce s rodiči, kteří chápou aakceptují tuto formu pohybu.
Seberozvíjení
Osobní zkušenost a prožitek dítěte dávají vznik základnímkompetencím, které mají děti v oblasti zdravého životního stylu a prevencezískat. Základní kompetence jsou utvářeny jako znalosti, dovednosti a postoje.
Mezi základní osvojené kompetence u dětí a mládeže asoučasně i kompetence v oblasti prevence patří:
- znát, co dítěti pomáhá být zdravé a v bezpečí a co mu škodí, znát důsledky požívání některých látek pro zdraví
- rozumět tomu, že způsob života má vliv na lidské zdraví
- zajímat se o udržování svého těla ve zdraví, chápat, že zdraví se musí chránit
- napomáhat vlastnímu zdraví aktivním pohybem a zdravými životními návyky (zdravá výživa a životospráva)
- mít vytvořenou představu o pojmu závislost a o věcech, které ničí zdraví a zkracují život člověka ( cigarety, alkohol, drogy, zneužívání léků)
- vědět, že kontakty s některými lidmi mohou být nebezpečné
- znát pravidla společného soužití ve skupině
- hodnotit své chování i chování druhých
- mít a hájit vlastní názor
- akceptovat kompetentní autoritu
- vnímat lidi s jejich odlišnostmi povahovými, tělesnými, rasovými, kulturními jako přirozený stav
- přistupovat aktivně k problémům, řešit problémy
- vědět, že je více možností řešení konfliktů
- kontrolovat extrémní projevy svých emocí a nálad
- chování přizpůsobovat sociálnímu prostředí, uvědomovat si sociální role
- spoluvytvářet prostředí pohody ve svém okolí
Pokud nejsou osvojeny uvedené ochranné kompetence jsou tytoděti zasaženy v pozdějším období různými nežádoucími jevy, jako je agresivita, nekázeň, nesnášenlivost, neschopnost řešit problémy, stresa frustrace, dochází i ke sebepoškozování dětí. Důsledkem je poténáchylnost ke zneužívání medikamentů, drog, alkoholu, šikana, násilí,vandalismus, xenofobie apod.
Potřebné seberozvíjení dítěte je vytvářeno osobní zkušenostídítěte. Je podporováno zejména prožitkem během hry. Společný prožitek ze hry jeuznáván jako významný faktor sociálního učení. Optimální činností pro hry ahraní jsou přirozené situace skutečného světa. Děti si rády hrají na to, covidí dělat dospělé a tím, že takovouto činnost zkouší získávají sebevědomí. Hraby neměla být dospělými příliš organizována, měla by se uplatnit kreativitadětí, jejich vzájemná komunikace, radost, tvořivost a estetické podněty i nácvik řešení konfliktů.Dospělí jsou pozorovatelé, partneři ve hře a rádci. Motivace k těmtočinnostem musí vycházet z dítěte a musí být respektován jeho zájem. Paknedochází ani k nedostatečné ani nadměrné stimulaci dětí. Dospělý pomáháorganizovat činnost, ale nevnucuje ji. Výsledkem je i pohoda a zdravépartnerské vztahy ve skupině.
Sociální hry a hraní rolí navozují modelové situace.Nabízejí bezděčné učení s možností zařadit se mezi své vrstevníky v dětskéskupině a budovat mezi nimi své postavení. Učí ohleduplnosti, společensky přijatelnémuzpůsobu řešit konflikty a spory, spoluvytvářet prostředí pohody ve třídě adětské skupině. V dítěti se vytváří pocit základní jistoty, že takovýto svět je správné místo pro život adítě je v pohodě. Výsledkem je nastavení dětské psychiky, které lzevyjádřit větou „ já jsem správný a nasprávném místě„. V dospělosti se tomu pak říká zdravé sebevědomí,optimismus, pozitivní myšlení.
Hrově motivovanéčinnosti dramatické, námětové a konstruktivní slouží k osvojování pojmů apoznatků zdravého životního stylu.Realizace v činnostech, které odpovídajíseberozvíjecím potřebám dětí, prevence poškození zdraví a zdravýživotní styl jsou smyslem výchovněvzdělávací práce s dětmi, jež umožní dětem osvojit si prvky prevence.
Vedoucí skupiny by měl vést výchovnou práci skrytě alecíleně a dát dětem základy prosociálního chování a tedy i prevence šikany, násilí a jiných sociálněpatologických jevů.
Výchovná práce, jejž smysl spočívá v prožitku dítěte aplní podmínku k vytvoření správných kompetencí ke zdravému životnímu stylua tím i k prevenci společensky nežádoucích jevů.
(C) Závěr
Kapitola týkající se opatření při výskytu drog, násilí ašikany na zotavovacích akcích je opětovným připomenutím toho, že včasnáprevence v oblasti sociálně patologických jevů je závažné téma, kterémumusí být věnována pozornost. Prevencemusí být prováděna systémově a v optimálním případě je prevence a zdravýživotní styl jakousi přirozenou součástí života na zotavovací akci. Mnohoaktivit využitelných pro osvojení si zdravého životního stylu a metodikyprevence, nelze pouze vyčíst z manuálů, metodik a příruček. Je třeba seodborně vzdělat a získat i praktické dovednosti.
Pozitivní změny v účinnějších přístupech vedoucích kdětem při uplatňování prevence sociálně patologických jevů, rozvoj pozitivníhosociálního chování a tím i posílení odolnosti dětí vůči nežádoucím sociálněpatologických jevům a vzájemná výměna pozitivních zkušeností jsou základemúspěšné realizace strategie prevence společensky nežádoucích jevů u dětí amládeže.
Je třeba nejenom znát nové metody práce, je třeba si je iosvojit.
Platí pro malé i velké známé pravidlo:
naučíme se
20% toho, co vidíme a slyšíme,
40% toho, o čem diskutujeme,
80% toho, co děláme,
a 90% toho, co se pokoušíme naučit druhé.
Literatura:
Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovyk prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení
Strategie prevence rizikových projevů chování u dětí amládeže v působnosti resortu MŠMT na období 2009-2012
Volný čas a prevence u dětí a mládeže (MŠMT 2009)