Krizová intervence
Krizová intervence
Vedoucí do 18 let
KRIZE
Krize je stav vyvolaný náhlou, vysoce stresující situací, s níž sepostižený nedokáže vyrovnat.
V životě každéhoz nás jsou obtižné situace. S většinou znich si sami poradíime a umíime je zvládnout. Jsou však takove situace, se kterýmisi sami neumíme poradit a pak se obracíme na
odbornou pomoc. Děti a dospivajici mají cestu k pomociobtižnějši, často ani nevi, kde
ji najít, na koho se obrátit a že vlastně na tuto pomoc majíprávo.
Každý člověk je jinak citlivý, někteří lidé zvládnou samivelké rány osudu, jiné vykolejí banální nemoc nebo přijetí nového kolegy napracoviště. Nikdo, ani odborník, nemůže nikomu předepisovat, kdy má člověk nakrizi nárok a kdy ne.
Stav člověka prožívajícího krizi se vyznačuje vysokou úzkostí, nebo depresínebo směsí obojího. Člověk v krizi může být i agresivní, zdá se mu, že není vjeho možnostech se s náročnou situací vyrovnat. Zdá se mu také, že ve svémokolí nemá dostatečné zdroje pomoci. U řady lidí se v krizi objevují sebevražednémyšlenky, někteří z nich se pokoušejí o sebevraždu a někteří z nich sami svůjživot ukončí.
NEJČASTĚJŠÍ PŘÍČINY KRIZE U DĚTÍ A MLÁDEŽE
Z psychologie víme, že každé vývojové stádium máv životě člověka své specifické nároky a situace, se kterými se jedinecsetkává a stejně tak vyrovnává. Nejčastější důvody, kdy děti a mladistvívyužívají různých forem krizové intervence:
- špatný prospěch
- přílišné nároky rodičů
- počátek nové rodiny
- úmrtí v rodině
- narození sourozence
- problém se sourozencem
- úmrtí v rodině
- rodiče se hádají
- alkohol rodičů
- týrání
- zneužívání dítěte
- adopce
- problém s učitelem
- šikana ve škole
- dítě má problém s kamarády (třeba v oddíle), spolužáky apod.
- dětské lásky
- nedůvěra v sebe sama
- útěky z domova
- sebevražedné myšlenky, chování
- tajemství
- drogy
- AIDS
- antikoncepce
- otázky týkající se sexu
- „neřešitelná situace“
- dítě něco ztratilo, ukradlo, zalhalo
- nemoc dítěte
- nemoc v rodině
- změna bydliště
- rodiče nechtějí koupit nebo dovolit to, po čem touží
- zemřelo zvířátko
- dítě je doma samo a má strach
- otázky víry
- dítě má radost a chce jí někomu sdělit.
Jak provést první pomoc při krizi
Ve chvíli setkání s člověkem, ať už po telefonu nebo tváří vtvář, se mu snažíme zajistit veškeré biologické a následně psychické potřeby.Zajištění biologických potřeb je nezbytné pro samotné přežití, proto je uvádímjako první. Nemusí jít jen o zdravotnickou první pomoc, ale mnohdy postačízajistit teplo, příjem tekutin nebo bezpečí. Nelze se např. bavit s dítětem,které je na útěku z domu o tom, co prožívá. Jako první je nutné zjistit, zda jedostatečně oblečené a jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí. Až když zajistímebiologické potřeby a eliminujeme veškeré nebezpečí, se s klientem lze bavit ojeho pocitech a jiných věcech, jež jej trápí. Každý člověk má povinnostposkytnout první pomoc.
Nezbytnou součástí laické první pomoci je přivolání odbornépomoci, tedy záchranné služby na telefonním čísle 155. První pomoc spočívá vpřerušení a eliminaci příčiny, která poruchu zdraví způsobila. Obnoveníveškerých životních funkcí je cílem první pomoci a předejití následnýmzdravotním problémům.
Nejzávažnějším případem je pro konzultanta člověk sesuicidálním(sebevražedným) chováním. Je nezbytné zmapovat klientovu situaci.Zjistit, co jej do této situace dostalo a jaké měl doposud životní jistoty.Konzultant se nesmí bát s klientem na toto téma hovořit. Dobré je pojmenovattoto chování jako sebevražedné, ptát se na očekávání od smrti. Konzultant semůže klienta zeptat na jeho sebevražedný plán – kde, kdy a jak chce sebevražduprovést. Nezbytnou součástí hovoru je odventilování klientových emocí.Konzultant by v hovoru především neměl bagatelizovat, moralizovat, apelovatna morálku, víru nebo logiku ani samotnou sebevraždu zakazovat. V této situacije nutné s klientem naplánovat nejbližší kroky jeho života. V případě, že sklientem uzavře nějakou dohodu či dá nějaký slib, je nutné vše dodržet, protoženedodržení dohod a slibů klienta zraňuje a může vést znovu k pokusu osebevraždu. Pokud konzultant zjistí, kde se klient nachází, musí přivolatzáchrannou službu a popřípadě psychiatra.
FORMY KRIZOVÉ INTERVENCE U DĚTÍ A MLÁDEŽE
V rámci České republiky mohou děti i mládež využívatrůzných forem krizové intervence. V základním dělení se však jedná o dvěformy, a to buď telefonní kontakt(linky důvěry či specializované linky na určitá témata) nebo osobní kontakt (tedy komunikaceface-to-face). V tomto kontextu je třeba zmínit fakt, že zásah psychologav poradně či v jiném (krizovém) zařízení bývá až krajní variantou ařada lidí se k vyhledání této pomoci neodhodlá vůbec, jelikož u nás ještěnemíváme svého psychologa či psychoterapeuta.
Proto často prvním, kdo může danou krizovou situaci u dětí amládeže odhalit je pedagogický pracovník, ať už přímo ve škole čiv zájmový skupinách. Zde již můžeme hovořit sociálně-padogogickém zásahu.Obecně lze říci, že každý kdo pracuje s dětmi či mládeží by měl věnovatpozornost jejich projevům v rámci jednotlivých činností, kterés danou skupinou vykonává. I zde může vypozorovat změnu v chování.Jednoduchým příkladem asi je, pokud žák dříve velmi komunikativní, živý aradostný je najednou utlumený, smutný, straní se kolektivu. Již tento fakt pronás může být jednoduchým signálem, že něco není v pořádku.
ZÁSADY KRIZOVÉ INTERVENCE U DĚTÍ A MLÁDEŽE
Vyžaduje individuální přístup, proto nejednat s dítětempřed skupinou. Jedná se o problémy ve škole nebo v rodině, které je lepší řešitza pomocí odborníků, poněvadž se jedná o emotivní záležitosti, kdy je nutnévytvořit bezpečné prostředí. Při práci sdítětem mu vedoucí nabízí individuální pohovor.
Žádnou informaci, kterou nám jedinec řekne nelzebrát na lehkou váhu či ji podceňovat. I když se nám skutečněmůže zdát, že o nejde o nic závažného, je třeba si uvědomit, že jde onaše subjektivní hodnocení. Pro dítě však můžeme být popsanáskutečnost natolik závažná, že naše neadekvátní reakce může celou věc ještězhoršit. Proto vše musíme brát vážně, brát jako fakt. Obecně řečeno jakospecifický náhled do subjektivní prožívání daného jedince, který se rozhodlsvěřit se právě nám. Jinak formulováno – jedná se o akceptování pravdy dítěte.Teprve pokud jedince empaticky vyslechneme, můžeme mu začít předkládat návrhyřešení – respektive spíše vhodnější forma je pomocí otázek ho přimětk nalézání odpovědí na řešení problému, kdy před naší intervencí nebylschopen tyto odpovědi vidět.
Obecný postup při krizové intervenci pro vedoucího oddílu do18 let
1. Projeví zájemo dítě, které přijde s problémem
2. Pochválitdítě, že chce s námi danou situaci probrat.
3. Vyslechnout,a to bez přerušování jeho řeči.
4. Vyjadřovataktivní naslouchání, a to jak slovně, tak i nonverbálně.
5. Používatotázky na doplnění, tím vyjadřovat zájem o pochopení situace.
6. Parafrázovatzávažné skutečnosti, a tím si je ujasňovat.
7. Povzbudit dítě,pochválit a motivovat.
8. Neprodleně seobrátit na kompetentního spolupracovníka, tzn. vedoucího staršího 18let, hlavního vedoucího, který zajistíodbornou péči
Shrnutí :
- Krize je životní situace, která přesahuje obvyklý repertoár vyrovnávacích strategií.
- Krize má subjektivní charakter. Pro každého znamená něco jiného. Je definována jedincem.
- Krize znamená nebezpečí i příležitost. Je důležitým činitelem změny a zrání pro každého jedince.
- Krizový stav trvá několik hodin až dnů. Po této době se zpravidla objeví následek krize, ať pozitivní či negativní.
- Krizi urychlují vnější či vnitřní činitelé.
- Nezvládnutý krizový stav vede k syndromu psychického ohrožení.
- Vedoucí musí své svěřence pozorovat během běžné činnosti oddílu a identifikovat na základě změněných vzorců chování dítěte možnost, že dítě potřebuje pomoci.
- Pokud na základě rozhovoru s dítětem problém zjistí, neodkladně zajistí svému svěřenci odbornou pomoc.
ZÁVĚR
Tato práce měla přispět k objasnění krizové intervenceu dětí a mládeže a jednoduše specifikovat jednotlivé náležitosti. Jesamozřejmé, že se jedná o téma velice obsáhlé, a zde se jedná jen o „základnívhled do krizové intervence u dětí a mládeže.“
LITERATURA
KRAUS, Blahoslav. Základy sociální pedagogiky. 1.vyd. Praha: Portál, 2008.
VODÁČKOVÁ, Daniela. Krizová intervence. 2. vyd.Praha: Portál, 2007.
Příloha:
LINKY BEZPEČÍ proděti a mládež:
Linka bezpečí
Zaměření: pro děti a dospívající v obtížné životnísituaci (mládež do 18 let a studenti do 26 let)
Bezplatný telefon: 800 155 555
Provoz: NONSTOP
E-mail: pomoc@linkabezpeci.cz
Web: http://www.linkabezpeci.cz
Linka bezpečíOnline
E-mailová poradna
E-mail: pomoc@linkabezpeci.cz(odpovídáme do 3 pracovních dnů)
Chat Linky bezpečí
Kontakt: http://chat.linkabezpeci.cz/
Provoz: Po+Út+Čt+So: 15,00 - 17,00 a 19,00 – 21,00 hod.
Internet Helpline
Zaměření: poradna pro bezpečný internet (pomoc dětskýmobětem internetové kriminality)
Bezplatný telefon: 800 155 555
Provoz: NONSTOP
E-mail: pomoc@linkabezpeci.cz
Chat: http://chat.linkabezpeci.cz/
Web: http://www.internethelpline.cz
Linka vzkaz domů
Zaměření: pro děti a mládež na útěku či vyhozené
Bezplatný telefon: 800 111 113 (dostupný z pevné sítě)
Mobil: 724 727 777 (běžné tarify operátorů)
Provoz: Po - Ne: 8,00 - 22,00 hod.
E-mail: pomoc@linkabezpeci.cz(odpovídáme do 3 pracovních dnů)
Web: http://www.vzkazdomu.cz
Rodičovská linka
Zaměření: rodinné a výchovné poradenství pro rodiče,prarodiče a ostatní členy rodiny, pedagogy
Telefon: 840 111 234
Provoz: Po+St+Pá: 13,00 - 16,00 hod. Út+Čt: 16,00 - 19,00 hod.
E-mail: info@linkabezpeci.cz
Web: http://www.linkabezpeci.cz
BRNO - Modrá linka
Jihomoravský kraj, registrovaný poskytovatel sociálníchslužeb
Centrum a linka důvěry pro děti a mládež, o.s.
Zaměření: pro děti a mládež (též pro rodiče a blízké dětí a profese pracujícís dětmi – učitelé, výchovní poradci, psychologové)
Telefon: 549 24 10 10
Mobil: 608 90 24 10
Provoz: Po – Ne: 9,00 - 21,00 hod.
audiochat Skype: skypename "modralinka"
E-mail: info@modralinka.cz
Web: http://www.modralinka.cz/
Internetová linka
E-mail: help@modralinka.cz