Digitální wellbeing
Obecně je wellbeing definován jako stav, ve kterém můžeme v podporujícím a podnětném prostředí plně rozvíjet svůj fyzický, kognitivní, emociální, sociální a duchovní potenciál a žít spolu s ostatními plnohodnotný a spokojený život, kdy digitální wellbeing je jeho složkou s přímým vlivem digitálních technologií.
(viz Spomocník)
Oficiální definici schválila Rada Evropské unie následovně:
„Digitální wellbeing je pocit fyzické, kognitivní, sociální a emocionální spokojenosti, který všem jednotlivcům umožňuje zapojovat se s jistotou do všech prostředích digitálního učení, mimo jiné prostřednictvím nástrojů a metod digitálního vzdělávání a odborné přípravy, v maximální míře využívat svého potenciálu a seberealizovat se, pomáhá jim chovat se bezpečně na internetu a podporuje posílení jejich postavení v on-line prostředí.“
Krom toho také určila tři faktory, které přispívají k osobní pohodě účastníků vzdělávání a pedagogických pracovníků. Jedná se o:
- získávání potřebných znalostí, dovedností a kompetencí,
- koncipování přístupů k vyučování a učení a digitálních prostředí, které zlepšují osobní pohodu,
- mezilidské vztahy v ekosystému digitálního vzdělávání.
Digitální wellbeing je tedy zdravé a vědomé používání digitálních technologií tak, aby nám byly nápomocné a ku prospěchu.
Zásadní je vědět že, wellbeing, nejenom ten digitální, se dává do chodu rozvojem kompetencí, což je v podstatě zhodnocování svých zkušeností a znalostí. Tak podporujeme seberegulaci, tedy dovednost vlastní vůlí usměrňovat své jednání. Regulované užívání obrazovky je tedy třeba učit od nejranějšího věku rozvojem kompetencí pro pohyb v online prostředích.
Video