Z hlediska účastníků je vhodné seznámit se s možnými typy jedinců s ohledem na vzdělávání: 

 aktivisté – reagují na okamžité zkušenosti, krátkodobé výzvy a činnosti, mají rádi vzrušení a dramatičnost, rádi řeší složité úkoly bez předchozí přípravy, fungují jako týmoví účastníci, 

 reflektoři – jsou radši pasivní, přemýšlejí o probíraných tématech v klidu a zkoumají je z různých úhlů pohledu, jsou velmi analytičtí a opatrní, spíše pozorují dění a vše si kontrolují, 

 teoretici – mají rádi principy, teorie, modely a systémy, jsou velmi racionální a logičtí, nemají rádi subjektivitu, spíše analyzují nové poznatky a vytvářejí si jejich systémy, struktury, 

 pragmatici – mají rádi nové myšlenky, příležitosti, rádi aplikují nové poznatky v praxi a řeší s jejich pomocí různé výzvy, proto je zapotřebí jim jasně předložit důkaz o spojitosti daného tématu a jejich pracovní náplně a praktičnost probíraného učiva, důležité je také poskytnout jim zpětnou vazbu. 

V rámci vzdělávací aktivity by se měl lektor snažit uspokojit v maximální možné míře očekávání všech výše uvedených skupin účastníků zastoupených v konkrétní aktivitě.  


Na základě tohoto dělení by měl lektor zvažovat vhodné postupy, metody a pomůcky kurzů s ohledem na skladbu účastníků. „Platí, že dobrý lektor hodně poslouchá, podporuje, povzbuzuje účastníky v aktivitách, poskytuje jim reálnou zpětnou vazbu, je trpělivý a nebagatelizuje snahu účastníků o učení, případně o vysvětlení nejasností. Poskytuje dostatek času na přemýšlení a ujasňování, nedává příliš snadné ani příliš těžké úkoly, snaží se podněcovat tvořivou a pozitivní atmosféru k učení a respektuje individualitu každého z účastníků.“  

TOFFLER, A. – TOFFLEROVÁ, H. 2001. Nová civilizace: třetí vlna a její důsledky. 1. vyd. Prah: Dokořán, 2001. 125 s. ISBN 80-86569-00-4.