4.2.10 Další vzdělávání pedagogických pracovníků
Pedagogičtí pracovníci mají po dobu výkonu své pedagogické činnosti povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovují, upevňují a doplňují kvalifikaci. Podmínky pro toto prohlubování kvalifikace stanoví § 230 zákoníku práce. Prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci (pedagogickému pracovníkovi) výkon sjednané práce. Za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování. Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu, nebo jiných formách přípravy k prohloubení jeho kvalifikace, popřípadě na zaměstnanci požadovat, aby prohlubování kvalifikace absolvoval i u jiné právnické nebo fyzické osoby. Účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci plat. Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace hradí zaměstnavatel. Požaduje-li zaměstnanec, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, může se na nákladech prohlubování kvalifikace podílet.
Pedagogičtí pracovníci se také mohou účastnit dalšího vzdělávání, kterým si zvyšují kvalifikaci. Zvýšením kvalifikace se rozumí též její získání nebo rozšíření. Zvyšováním kvalifikace se podle § 231 zákoníku práce rozumí studium, vzdělávání, školení nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele. Nejsou-li dohodnuta nebo stanovena vyšší nebo další práva, přísluší podle § 232 zákoníku práce zaměstnanci od zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace pracovní volno s náhradou platu
§ v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení,
§ 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou,
§ 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, absolutoria nebo státní zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou,
§ 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu závěrečné písemné práce, absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, rigorózní práce nebo disertační práce,
§ 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky a státní doktorské zkoušky.
Další vzdělávání pedagogických pracovníků organizuje ředitel školského zařízení podle plánu dalšího vzdělávání, který stanoví po předchozím projednání s příslušným odborovým orgánem. Při stanovení plánu dalšího vzdělávání je nutno přihlížet ke studijním zájmům pedagogického pracovníka, potřebám a rozpočtu školského zařízení.
Druhy dalšího vzdělávání jsou:
a) studium ke splnění kvalifikačních předpokladů,
b) studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů,
c) studium k prohlubování odborné kvalifikace.
Studium ke splnění kvalifikačních předpokladů
· Studium v oblasti pedagogických věd
· Studium pedagogiky
· Studium pro asistenty pedagoga
· Studium pro ředitele škol a školských zařízení
· Studium k rozšíření odborné kvalifikace
· Doplňující studium k rozšíření odborné kvalifikace
· Doplňující didaktické studium příslušného cizího jazyka
Studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů
· Studium pro vedoucí pedagogické pracovníky
· Studium pro výchovné poradce
· Studium k výkonu specializovaných činností (koordinace v oblasti informačních a komunikačních technologií; tvorba a následná koordinace školních vzdělávacích programů a vzdělávacích programů vyšších odborných škol; prevence sociálně patologických jevů; specializovaná činnost v oblasti environmentální výchovy; specializovaná činnost speciálního pedagoga v oblasti školské logopedie; specializovaná činnost v oblasti prostorové orientace zrakově postižených)
Studium k prohlubování odborné kvalifikace
· Průběžné vzdělávání