Zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nebo jmenováním. Jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní poměr pouze u vedoucího příspěvkové organizace a organizačního útvaru příspěvkové organizace.

 

Výběr fyzických osob ucházejících se o zaměstnání z hlediska kvalifikace, nezbytných požadavků nebo zvláštních schopností je v působnosti zaměstnavatele. Zaměstnavatel smí vyžadovat v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru od fyzické osoby, která se u něj uchází o práci, nebo od jiných osob jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit fyzickou osobu s právy a povinnostmi, které by pro ni z pracovní smlouvy, popřípadě ze jmenování na pracovní místo vyplynuly, a s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, za nichž má práci konat, a povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru.

 

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby se fyzická osoba před uzavřením pracovní smlouvy podrobila vstupní lékařské prohlídce.

 

Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně, každá smluvní strana musí obdržet jedno její vyhotovení. Pracovní smlouva musí, mimo povinných náležitostí vycházejících z občanského zákoníku, obsahovat (další ujednání může obsahovat):

a)      druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,

b)      místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána,

c)      den nástupu do práce.

 

V pracovní smlouvě je možné dále sjednat:

§  zkušební dobu,

§  dobu trvání pracovního poměru,

§  kratší pracovní dobu,

§  další ujednání dle návrhu některé smluvní strany.

 

Neobsahuje-li pracovní smlouva údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru; to platí i o změnách těchto údajů. Informace musí obsahovat

a)      jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména a příjmení a adresu zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou,

b)      bližší označení druhu a místa výkonu práce,

c)      údaj o délce dovolené, popřípadě uvedení způsobu určování dovolené,

d)      údaj o výpovědních dobách,

e)      údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení,

f)       údaj o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu,

g)      údaj o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení smluvních stran těchto kolektivních smluv.

Povinnost písemně informovat zaměstnance o základních právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru se nevztahuje na pracovní poměr na dobu kratší než 1 měsíc.

 

Při nástupu do práce musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při své práci dodržovat. Zaměstnanec musí být také seznámen s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy.

 

Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. Od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Pro odstoupení od pracovní smlouvy se vyžaduje dodržení písemné formy, jinak se k němu nepřihlíží.

 

Naposledy změněno: středa, 20. května 2015, 08.27