1.2.1 Vymezení některých pojmů
Vzdělávací soustavu v České republice tvoří školy a školská zařízení podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, dále jen „školský zákon“. Kraj, obec a dobrovolný svazek obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, zřizuje školy a školská zařízení jako školské právnické osoby podle školského zákona nebo jako příspěvkové organizace podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Následující text je určen především pedagogickým pracovníkům, kteří jsou zaměstnanci příspěvkových organizací vykonávajících činnost školských zařízení pro zájmové vzdělávání. Pro zaměstnance ostatních právnických osob se použije přiměřeně.
Právnická osoba, tedy například příspěvková organizace zřízená krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, může vykonávat činnost
§ školy nebo školského zařízení,
§ školy a školského zařízení současně,
§ více škol nebo školských zařízení současně.
Činnost školy i činnost školského zařízení jsou z hlediska školského zákona rovnocenné činnosti, každá má ale školským zákonem stanovena svá specifika. Pokud příspěvková organizace vykonává současně více činností, musí splnit všechna zákonná ustanovení pro každou činnost zvlášť. Ředitel příspěvkové organizace je ředitelem všech škol a školských zařízení, jejichž činnost tato právnická osoba vykonává.
Školský zákon používá pojem „vzdělávání“ jako legislativní zkratku, přitom se tímto pojmem vždy rozumí výchova a vzdělávání. Ani jeden z těchto pojmů školský zákon nikterak blíže neupřesňuje.
Školský zákon používá pro označení osob účastnících se zájmového vzdělávání označení dítě, žák, student nebo účastník. Tyto osoby nejsou ve školském zákonu a souvisejících vyhláškách určeny věkem, ale pouze účastí ve vzdělávání:
§ dítě je osoba účastnící se předškolního vzdělávání nebo navštěvující přípravné třídy základní školy (na rozdíl například od zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kde je vymezení výrazně širší – nezletilé děti, zletilé děti nebo sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 104/1991 Sb., Úmluva o právech dítěte, kde dítě je lidská bytost mladší 18 let),
§ žák je osoba účastnící se základního nebo středního vzdělávání,
§ student je osoba účastnící se vyššího odborného vzdělávání,
§ účastník zájmového vzdělání je blíže specifikován ve vyhlášce č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, dále jen „vyhláška o zájmovém vzdělávání“. Podle ní jsou účastníky zájmového vzdělávání děti, žáci a studenti; účastníky mohou být také pedagogičtí pracovníci, zákonní zástupci nezletilých účastníků, popřípadě další fyzické osoby.
Tento způsob vymezení má celou řadu důsledků, např. školní vzdělávací program je určen účastníkům zájmového vzdělávání, práva a povinnosti školský zákon uvádí pouze pro žáky studenty a zákonné zástupce dětí a nezletilých žáků.
Školský zákon svěřil řediteli školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, rozhodování o právech a povinnostech v oblasti státní správy. Ředitel při tomto rozhodování postupuje podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Ředitel školského zařízení pro zájmové vzdělávání tímto způsobem rozhoduje jen o podmíněném vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta ze školského zařízení.