Legislativa

Podle současné legislativy se od 1. 9. 2016 uskutečňuje začleňování a vzdělávání dětí a žáků-cizinců ve školách mateřských, základních a středních (popř. vyšších odborných) v ČR podle § 20 č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), popř. podle § 16 a násl. školského zákona, který se týká vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, ale pouze za předpokladu, se jedná o děti či žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

Podle § 20 školského zákona se vzdělávají a dostávají podporu pouze děti a žáci-cizinci, tedy děti, jejichž rodiče mají jiné občanství než české. Do této kategorie nelze zahrnovat všechny děti a žáky s odlišným mateřským jazykem (např. děti rodičů, kteří mají české občanství, avšak rodina působila v zahraničí, nebo děti cizinců, které se narodily a pobývají na území ČR a jsou vychovávané rodiči v jiném jazyce než českém, např. v jazyce země jejich původu). Děti a žáci českého původu s odlišným mateřským jazykem mohou získat podporu při jejich začleňování a vzdělávání v českých školách jen podle § 16, která je určena dětem a žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

Na podpůrné opatření podle § 16 odst. 1 školského zákona má dítě či žák-cizinec nárok jen tehdy, pokud má speciální vzdělávací potřeby. Ani z důvodové zprávy k zákonu č. 82/2015 Sb., kterým byla do školského zákona příslušná ustanovení (§ 16 a § 20) doplněna, nevyplývá, že by osobami se speciálními vzdělávacími potřebami byli míněni automaticky všichni cizinci (jiná státní příslušnost než česká tedy není důvodem podpůrných opatření podle § 16 školského zákona). Podle § 16 školského zákona lze vzdělávat děti či žáky-cizince nebo děti a žáky českého původu s odlišným mateřským jazykem pouze za předpokladu, že se jedná o děti či žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Podmínkou pro poskytování podpůrných opatření druhého až pátého stupně (s finanční podporou) je pak doporučení školského poradenského zařízení podle § 16 odst. školského zákona a podle vyhlášky č. 27/2016 Sb. Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. 

Podpora podle § 20 školského zákona

Tato podpora se týká pouze dětí a žáků-cizinců bez znalosti češtiny jako vyučovacího jazyka (nikoliv všech dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem), kterým:

• je umožněn přístup ke vzdělávání a školským službám za stejných podmínek jako občanům České republiky,
  
• je poskytována bezplatná příprava k začlenění do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků.
  

Děti či žáci-cizinci tak mají přístup:

• k základnímu vzdělávání, včetně vzdělávání při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, pokud pobývají na území České republiky, 
• ke školnímu stravování a k zájmovému vzdělávání poskytovanému ve školském zařízení pro zájmové vzdělávání v pravidelné denní docházce, pokud jsou žáky základní školy, odpovídajícího ročníku střední školy nebo odpovídajícího ročníku konzervatoře, 
• ke střednímu vzdělávání a vyššímu odbornému vzdělávání, včetně vzdělávání při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, pokud pobývají oprávněně na území České republiky, 
  
• k předškolnímu vzdělávání, základnímu uměleckému vzdělávání, jazykovému vzdělávání a ke školským službám podle tohoto zákona, pokud mají právo pobytu na území České republiky na dobu delší než 90 dnů, popř. pokud jsou osobami oprávněnými pobývat na území České republiky za účelem výzkumu, azylanty, osobami požívajícími doplňkové ochrany, žadateli o udělení mezinárodní ochrany nebo osobami požívajícími dočasné ochrany. 
  

K přijetí žáka-cizince do základního školství se nemusí předkládat oprávnění k pobytu na našem území.

K přijetí dítěte-cizince do mateřské školy a žáka-cizince do střední školy je zapotřebí prokázat oprávněnost pobytu na území ČR, a to dokladem podle zvláštního právního předpisu.

ZŠ může žák-cizinec navštěvovat nejdéle do konce školního roku, v němž dosáhne sedmnáctého roku věku (event. podle § 55 školského zákona do osmnáctého roku).

Podpora MŠ a ZŠ probíhala až do r. 2020 prostřednictvím modulového rozvojového programu

Prostřednictvím tří modulů rozvojového programu mohla až do r. 2020  příslušná MŠ či ZŠ získat podporu na začleňování a vzdělávání dětí a žáků-cizinců podle § 20 školského zákona.

• I. modul
• II. modul
• III. modul

Modulový rozvojový program

I. modul – Zajištění bezplatné přípravy k začlenění do vzdělávání dětí a žáků se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie

Finanční prostředky byly poskytovány na částečnou úhradu, popř. krytí zvýšených nákladů souvisejících s poskytováním bezplatné přípravy k začlenění do vzdělávání dětí a žáků-cizinců z jiného členského státu EU.  

Modulový rozvojový program

II. modul – Zajištění podmínek vzdělávání nezletilých azylantů, osob požívajících doplňkové ochrany, žadatelů o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky a dětí cizinců umístěných v zařízení pro zajištění cizinců

Finanční prostředky byly poskytovány na částečnou úhradu, popř. krytí zvýšených nákladů souvisejících s poskytováním:

Modulový rozvojový program

III. modul – Bezplatná výuka českého jazyka přizpůsobená potřebám dětí, žáků-cizinců z třetích zemí

Finanční prostředky byly poskytovány na částečnou úhradu, popřípadě krytí zvýšených nákladů souvisejících s poskytováním:

Modulový rozvojový program

Co se plánuje dále?

Od 1. 1. 2021 by měly být tyto finanční prostředky od MŠMT poskytnuty přímo krajům, jejichž pracovníci by měli sami rozdělovat finance podle potřeb do jednotlivých škol.

Podpora podle § 16 školského zákona

Tato podpora se týká nejen dětí a žáků-cizinců bez znalosti češtiny jako vyučovacího jazyka, nýbrž všech dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem v mateřských, základních či středních školách za předpokladu, že potřebují další podpůrná opatření.

Kromě neznalosti vyučovacího jazyka mají speciální vzdělávací potřebu, která vyplývá z jejich zdravotního stavu, z příslušnosti k jinému kulturnímu prostředí nebo jiných životních podmínek (event. i z nadání nebo mimořádného nadání).

Tato podpora je určena tedy i těm dětem a žákům-cizincům, kteří potřebují navíc kromě podpory při výuce českého jazyka podle § 20 další podpůrná opatření z důvodu, že to vyžadují jejich vzdělávací potřeby.

• Těmto dětem či žákům mohou být poskytována podpůrná opatření v pěti stupních (1. stupeň podpory poskytuje samotná škola bez finančního nároku, 2. až 5. stupeň podpory je realizován s finanční podporou a pouze na základě doporučení školského poradenského zařízení, které vychází z charakteru obtíží dítěte nebo žáka, které mají dopad na jeho vzdělávání podle školského zákona a vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. 
  
• Blíže o podpůrných opatřeních všech pěti stupňů ve školské praxi viz http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-aneb-cizinci-ve-skole/jazykova-podpora-dle-ss16.
  

Opatření na SŠ a VOŠ k přijímacímu řízení a maturitní zkoušce

Žáci-cizinci oprávněně pobývající na území ČR mají přístup ke střednímu vzdělávání a vyššímu odbornému vzdělávání, včetně vzdělávání při výkonu ústavní a ochranné výchovy.

Opatření na SŠ a VOŠ k přijímacímu řízení a maturitní zkoušce

Přijímací řízení

PŘI PŘIJÍMACÍM ŘÍZENÍ ke vzdělávání na středních a vyšších odborných školách se žákům-cizincům, kteří tedy nejsou občany ČR a získali předchozí vzdělání v zahraniční škole, promíjí podle § 60 odst. 4 ŠZ na žádost přijímací zkouška z českého jazyka. Znalost českého jazyka, která je nezbytná pro vzdělávání v daném oboru vzdělání, ověřuje škola rozhovorem.

To vyplývá i z § 60 ŠZ, který se týká obsahu a formy přijímacích zkoušek, odst. 5, v němž je uvedeno: Cizinci, na které se vztahuje § 20 odst. 4, nekonají na žádost jednotnou zkoušku ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura. Povinnost školy ověřit rozhovorem znalost českého jazyka, která je nezbytná pro vzdělávání v daném oboru vzdělání, není dotčena. V rámci kritérií podle § 60 k organizaci přijímacího řízení podle odst. 2 písm. a) ŠZ stanoví ředitel školy způsob hodnocení jednotné zkoušky cizinců podle věty první.

Podle VYHLÁŠKY o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání ze dne 24. 10. 2016 (353/2016) je podle § 14, který se týká úpravy hodnocení výsledků jednotné zkoušky cizinců, postupuje takto:

• Ředitel školy pro hodnocení výsledku jednotné zkoušky žáků-cizinců, kteří nekonají zkoušku z českého jazyka a literatury podle § 20 odst. 4 ŠZ, vytváří ve spolupráci s CZVV pořadí uchazečů na základě redukovaného hodnocení všech přijímaných uchazečů v přijímacím řízení do daného oboru vzdělání nebo zaměření podle školního vzdělávacího programu. Redukované hodnocení neobsahuje výsledek testu z českého jazyka a literatury. Pořadí uchazečů v redukovaném hodnocení se použije pro jejich zařazení do výsledného pořadí uchazečů stanoveného podle § 60d odst. 3 Školského zákona. 

Opatření na SŠ a VOŠ k přijímacímu řízení a maturitní zkoušce

Maturitní zkouška

Cizinci, který pobývá na území ČR nepřetržitě po dobu kratší než 4 roky bezprostředně před konáním maturitní zkoušky, se na jeho žádost prodlužuje doba konání didaktického testu z českého jazyka a literatury o 15 minut a písemné práce z českého jazyka a literatury o 30 minut.

Při konání písemné práce má žák-cizinec možnost použít překladový slovník a Slovník spisovné češtiny (zvýhodnění žáka-cizince při maturitní zkoušce z českého jazyka upravuje § 5 odst. 4 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů).