Mobilní telefony a žáci
| Stránky: | Moodle - Národní pedagogický institut České republiky |
| Kurz: | M16 Ochrana zdraví a duševní pohody při používání digitálních technologií (Jihlava 2024) |
| Kniha: | Mobilní telefony a žáci |
| Vytiskl(a): | Nepřihlášený host |
| Datum: | pondělí, 25. listopadu 2024, 04.04 |
Popis
V současné době se střetáváme se dvěma poměrně vyhraněnými přístupy – na jedné straně jsou zastánci toho, že mobilní telefony ve výuce žákům není dobré povolovat a v tomto přístupu shledávají značné benefity, zastánci druhého přístupu naopak mobilní telefony ve výuce chtějí a považují je za přínosné.
Možná vás budou zajímat různé studie a data. Podívejte se např. na článek o tom, jak školy s mobilům přistupují. Úvahu o tom, zda zakazovat mobily najdete v tomto textu. Starší článek na e-bezpečí (2019) ukazuje také zajímavé postřehy.
Náhled první: mobily na přestávku nepatří
Zastánci zákazu nejčastěji prezentují jako hlavní důvod to, že žáci spolu o přestávkách nekomunikují, protože se soustředí jen na mobilní telefony a aplikace v nich, např. sociální sítě nebo hry. Dospívající se údajně dorozumívají mezi sebou raději prostřednictvím obrazovek a přichází tak o možnost socializovat se s vrstevníky v přímém kontaktu, který je potřebný pro získání mezilidských dovedností.
Dalším argumentem ve prospěch zákazu je také to, že přestávky slouží primárně pro odpočinek, který se ale při sledování novinek na sociálních sítích nebo při hraní her na mobilu dětem nedostává. Děti a dospívající jsou pak podle některých autorů nesoustředění a nepozorní, což negativně ovlivňuje výuku.
https://irtis.muni.cz/media/3203088/reportprestavky_2212020.pdf
„Když si vezmu třeba přestávky – mám rád, když je tady o přestávkách „bugr“. A nebylo to tak vždycky. Bývaly časy, kdy děti koukaly do mobilu, byly potichu, nepotřebovali jsme žádné dozory. Jenže oni prosedí jednu hodinu, pak prosedí přestávku u mobilu, pak velkou přestávku, a třetí hodinu už se tam nedá vůbec učit. Takže i když jinak bazíruju na tom, že jsme moderní škola a ve výuce mobily používáme, tak o přestávkách jsme je zakázali. Vysvětlili jsme jim, že to děláme proto, že chceme, aby je trávili jinak. Na chodbu jsme dali piana, fotbálek, nakoupili jsme kytary, bicí, ping pong, a je tu živo. Kdo chce mít klid, může si jít do klubovny zahrát šachy. Když je hezky, lítají po venku. Přestávka je strašně důležitá součást výuky. Děti se vyblbnou, prokrví se jim hlavičky a pak vydrží čtyřicet pět minut sedět. Další důležitá věc: chováme se k dětem partnersky. Děti vycítí, že nám o ně jde. Že jsme jejich partneři, a ne policajti a že když vydáváme nějaké zákazy a příkazy, je to většinou kvůli bezpečnosti.“
Náhled druhý: mobily mají ve škole své místo
Podle České školní inspekce je zákaz mobilních telefonů o přestávkách zasahováním do soukromých vlastnických práv žáků. Přestávky jsou pro děti a dospívající volným časem, se kterým mohou naložit podle vlastního uvážení, do čehož spadá také používání mobilních telefonů nebo tabletů. Mobilní telefony navíc mohou mít na učební proces také pozitivní a obohacující efekt, protože slouží k dohledávání informací týkajících se přímo výuky.
Podle výzkumu odborníků z Fakulty sociálních studií v Brně pak vyšlo najevo, že povolení nebo zákaz používání mobilních technologií o přestávkách ve škole nesouvisí s:- celkovým počtem hodin trávených na internetu
- excesivním používáním internetu (=extrémním nebo nadměrným)
- problémy se soustředěním v hodině po přestávce
- problémy s únavou po přestávce
- problémy týkající se bavení se se spolužáky o přestávce.
https://irtis.muni.cz/media/3203088/reportprestavky_2212020.pdf
Jaké je řešení?
Klíčové je naučit žáky porozumět tomu, jak jednotlivé aplikace v jejich mobilních telefonech fungují. Například je třeba rozumět tomu, jak se na internetu a sociálních sítích užívají algoritmy, které ovlivňují, co nám daná doména zobrazuje.
https://www.youtube.com/watch?v=IARByMNIpsw
To pomáhá většímu odstupu a kritickému zvážení toho, jaký obsah konzumujeme. Je třeba také učit děti porozumět tomu, jak komunikaci může ovlivnit, když v ní chybí neverbální signály komunikace, jak mění výpovědní hodnotu prezentace, když je možné dopředu rozmyslet, co o sobě sdělím (asynchronní prostředí) a jak anonymita může ovlivnit např. výpovědní hodnotu zpětné vazby.
Je třeba vědět, jak se vytváří digitální stopa, abychom ji mohli vědomě regulovat a nenechávali za sebou materiál, který někdo jednoduše zneužije. Nebo jaké strategie může užívat vizuální manipulace. To vše přitom rozvíjí myšlení a pomáhá k učení.