Otázky v efektivní komunikaci
| Stránky: | Moodle - Národní pedagogický institut České republiky |
| Kurz: | M8 Jak vést a motivovat pedagogy (Jihlava 2024) |
| Kniha: | Otázky v efektivní komunikaci |
| Vytiskl(a): | Nepřihlášený host |
| Datum: | pátek, 22. listopadu 2024, 11.53 |
1. Aplikace otázek při efektivní komunikaci
Otázky jsou velmi důležitým komunikačním nástrojem. Jejich vhodné použití výrazně zvyšuje efektivitu naší komunikace. Nevhodně použité otázky mohou dostat protějšek pod tlak, nebo nám zabrání získat potřebné informace.
2. Uzavřené otázky
Uzavřené otázky urychlují rozhovor a diskusi. Často slouží ke kontrole porozumění a zužují rozsah odpovědi položením otázky. Partnerovi dáváme možnost odpovědět slovy ANO nebo NE.
Velké množství za sebou kladených uzavřených otázek může u partnera vyvolat pocit výslechu. Pokud položíme několik za sebou jdoucích uzavřených otázek a po poslední odpovědi mlčíme, rozhovor tím zpravidla skončí. To můžeme využít, pokud potřebujeme zdvořile ukončit zdlouhavé jednání.
Příklad:
„Souhlasíte se změnou obsahu?“
„Mohu nyní zařadit krátkou přestávku?“
3. Otevřené otázky
Otevřené otázky mají vyšší vypovídací hodnotu o partnerovi a jeho potřebách. Kladením otevřených otázek projevujeme o partnera zájem a získáme více potřebných informací. Tyto otázky začínají tázacími zájmeny kdo, co, jaký, který, čí a příslovci jak, jakým způsobem, kde, kdy, proč…
Příklad:
„Jaké jsou vaše náměty pro další diskusi?“
„Která témata považujete nyní za nejnaléhavější?“
4. Alternativní otázky
Alternativní otázky dávají partnerovi možnost volby z minimálně dvou alternativ. Často se také využívají při domluvě termínů schůzek a jednání. Mohou napomoci při jednání s nerozhodným či pasivním jedincem.
Příklad:
„Zajímají vás v současné době více technické parametry nebo praktické využití?“
„Chcete diskutovat teď nebo na závěr?“
5. Sugestivní otázky
Sugestivní otázky klademe s cílem ovlivnit partnera nebo publikum a vyprovokovat u něho námi žádanou odpověď. Špatně zvolená sugestivní otázka může u některých jedinců vyvolat pocit manipulace. Volte ji opatrně.
Příklad:
„Jistě chcete slyšet co nejvíce zajímavých informací?“
„Přece byste teď nechtěli končit?“
6. Řečnické otázky
Řečnické otázky mají vyburcovat posluchače a vzbudit jeho zájem. Tázající si na otázku většinou odpoví sám nebo otázka ani odpověď nevyžaduje.
Příklad:
„Co nás čeká v další části programu?“
„A jaké další novinky v oblasti ICT máme?“
7. Kontrolní otázky
Kontrolní otázky ověřují, zda jsme správně pochopili výrok partnera nebo si ověřujeme, zda nás posluchači stačí v průběhu porady sledovat. Kontrolní otázky jsou základem zpětné vazby v komunikaci. Je velmi důležité je používat například při zadávání úkolů.
Příklad:
„Jestliže jsem vám správně rozuměl, přejete si, abych se následně k tomuto problému vrátil?“
„Daří se mi tuto technickou záležitost dobře vysvětlit?“