Hardware a jeho vlastnictví

Jako ICT koordinátor pracujete s množstvím hardwaru a k němu se váže z pohledu legislativy i pojem vlastnictví. 

Hardwarem je veškeré technické vybavení počítače. Slovy práva jedná se o věci hmotné, na které si můžeme „sáhnout.“ Proto je z právního hlediska vlastnictví hardware stejné jako třeba vlastnictví nábytku. 

Škola typicky nakupuje hardware do svého vlastnictví, resp. do vlastnictví svého zřizovatele. Uzavírá tak s prodejcem kupní smlouvu. Na základě této smlouvy prodávající převádí vlastnictví k hardware škole, resp. zřizovateli, a škola se za to zavazuje zaplatit (jednorázově) prodávajícímu kupní cenu.  

V případě nákupu hardware je třeba:  

• Při převzetí hardware zkontrolovat jeho funkčnost a tzv. zjevné vady (například poškrábání apod.). 

• Zjistit, do kdy a jakým způsobem lze reklamovat hardware.  

• Zjistit, zda a případně jak je dlouhá záruční doba (do kdy prodejce garantuje funkčnost hardware).  

Tyto informace jsou často uvedeny v obchodních podmínkách. 

Jelikož škola, resp. zřizovatel, je vlastníkem hardware, mají všichni (žáci i zaměstnanci) povinnost tento majetek chránit. Pokud někdo hardware poškodí, pak může za tuto škodu odpovídat a mít povinnost škodu nahradit.  

Odpovědnost zaměstnanců:

Zaměstnanec za škodu odpovídá, pokud ji způsobil zaviněně (tedy nedbalostně nebo úmyslně), a to v případě nedbalosti do 4,5násobku svého platu a v případě úmyslu neomezeně. 

Příklad:

Pokud například zaměstnanec úmyslně založí ve škole požár a způsobí škodu (na hardware i dalším majetku), bude povinen nahradit veškerou škodu i v řádu milionů korun. Pokud však například zaměstnanec zapomene zamknout vchod do školy a dojde ke krádeži hardwaru, zaplatí maximální 4,5násobek svého průměrného výdělku.  

Odpovědnost žáků:

Ve vztahu k  žákům je situace odlišná a výrazně obtížnější. 

Žáci také odpovídají za škodu, tedy i za poškození hardwaru, ale má se za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku (§ 31 občanského zákoníku). 

Příklad:

Dítě v mateřské školce či v první třídě vůbec nebude za prokopnutí tabletu odpovědné (v některých případech může odpovídat učitel), naopak žáci středních škol již budou dostatečně rozumově a mravně vyspělí, aby za toto jednání odpovídali. Finanční hranice se zde liší podle věku a toho, zda byl či nebyl zanedbán náležitý dohled.