Proč je potřeba dospělé učit jinak než děti

Stránky: Moodle - Národní pedagogický institut České republiky
Kurz: Mentor pro kolegy Praha 2024
Kniha: Proč je potřeba dospělé učit jinak než děti
Vytiskl(a): Nepřihlášený host
Datum: pondělí, 25. listopadu 2024, 06.03

1. ICT koordinátor jako lektor

Většina z vás se ve svém profesním životě zabývá vzděláváním dětí. Určitě dobře víte, jak děti motivovat k učení, jak jim naplánovat a zrealizovat efektivní vzdělávací aktivitu a jak k dětem přistupovat během vzdělávacího procesu.  

Je možné, že někteří z vás nikdy nepůsobili na pozici lektora a nemají zkušenost se vzděláváním dospělých. 


V pozici ICT koordinátora se budete soustředit na vzdělávání v oblasti digitálních technologií. Učitelé často nemusí stíhat v této oblasti se vzdělávat, mohou mít strach z používání technologií apod. Vaším úkolem je dobře motivovat a vzdělat v digitálních technologiích, a to za uplatnění základních principů vzdělávání dospělých. 

V této lekci vám přinášíme tipy na výukové metody vhodné pro dospělé osoby, které můžete jako ICT koordinátor vyzkoušet. Budeme vycházet z vašich pedagogických znalostí a zkušeností, proto se nebudeme zabývat základními principy, ale nabídneme vám obsah, který byste mohli upotřebit v praxi při vzdělávání kolegů ve škole.  

Pokud byste se jako lektoři chtěli dále rozvíjet, doporučujeme vám e-kurzy pro rozvoj lektorských kompetencí, které nabízí například Evropská platforma pro vzdělávání dospělých EPALE. Nabízí aktuálně tři bezplatné kurzy pro lektory, které najdete na webu kurzy.epale.cz pod názvem lektorské minimum I-III. Na Youtube kanále EPALE najdete také řadu záznamů webinářů pro lektory, trenéry i metodiky vzdělávání dospělých. 

 Spoustu praktických tipů a rad pro lektory jsme pro vás našli v knize Lektorské minimum, tak pokud vás vzdělávání dospělých zajímá, určitě si ji lépe prostudujte. 

2. Rozdíl ve vzdělávání dětí a dospělých

Proč je potřeba dospělé učit jinak než děti 

My dospělí potřebujeme totiž jiný přístup než děti a to, co učitel s úspěchem aplikuje na děti, nebude na dospělé pravděpodobně fungovat.  

Vyberte, která tvrzení vpravo se vztahují SPÍŠE ke vzdělávání dětí a která SPÍŠE k dospělým. Přetáhněte tvrzení do správného sloupce. Jakmile budete mít všechna tvrzení přiřazena, klikněte na vyhodnotit. 

2.1. Jak se učí dospělí

Učící proces dospělého se liší. Dospělý je ovlivněn mnoha faktory v závislosti na jeho věku a zkušenostech. 


Co vše tedy zasahuje do procesu vzdělávání dospělých a na co bychom měli myslet?  

  • zkušenosti, 

  • životní priority, 

  • zralost, 

  • motivace (dobrovolný a aktivní vztah ke vzdělávání), 

  • záměrnost vzdělávání (univerzalismus vs. utilitarismus).  

(Dvořáková, Langer, 2014). 


2.2. Myslete na praktičnost


Z pozice lektora je nezbytné respektovat specifika učení dospělých, aby nedocházelo k demotivaci účastníků vzdělávání. 

U žáků se nepředpokládá, že brzy využijí všechny nabyté znalosti a dovednosti v praxi, kdežto dospělí se chodí vzdělávat právě proto, aby mohli nové informace a dovednosti používat, aplikovat do své praxe. 

Proto zde není možná vysoká míra uniformity vzdělávání, dochází zde k vysoké míře diferenciace dle konkrétních potřeb a požadavků. 

2.3. Lektor jako kámoš?

Vzdělávaný pedagog by měl mít možnost vzdělávání ovlivnit a zasahovat do něj. Lektor (zejména pak interní lektor v pozici koordinátora ICT) by měl volit partnerský přístup, jelikož v této roli nemá vysokou míru formální autority, kterou běžně disponuje ve vztahu učitel – žák. 

Vzdělávaný pedagog také přebírá velkou část odpovědnosti nejen za proces, ale také za výsledky svého vzdělávání. Hlavním zdrojem motivace je pak aktuálnost a potřebnost daného tématu pro dospělého účastníka vzdělávání. V tom je rozdíl oproti žákům, kteří jsou zpravidla motivováni povinností, zájmem či pouze známkou. 


S čím se můžete u dospělého ještě setkat a s čím můžete jako lektor-partner pomoci?  
  • Vysoká míra kritičnosti vůči svému okolí 
    Zvláštnosti v průběhu rozvoje logického myšlení, jehož rovnoměrný rozvoj nastává po 26. roku. Nad logickým myšlením však dominuje praktická orientace, což pro praxi znamená tlak na výběr metod. 

  • Obtížné přiznávání chyb a změnu názoru 
    Nárůst vnějších tlaků, okolností umocňujících problémy – pracovní, rodinné či jiné obtíže bránící v intenzívním studiu. 

  • Obava ze selhání (strach udělat chybu) a zesměšnění  

(Langer, 2016 a Barták, 2003) 

 Zkuste se zamyslet. Vnímáte tyto tři oblasti i u pedagogických pracovníků? Myslíte, že právě profese učitele vede k vyšší nebo nižší kritičnosti, snadnějšímu nebo obtížnějšímu přiznávání chyb a mají učitelé spíše menší nebo větší strach ze selhání?