Jak nahlížet na změny

1. Pozitivní postoj ke změnám

Svět kolem nás a zejména svět moderních informačních technologií se neustále mění a nutí nás k vyšším výkonům, musíme se měnit s ním, pokud chceme držet krok. Je to špatně? Podívejte se na to jinak: Každá změna v sobě nese šanci, že se něco zlepší, že se změníme my a budeme nakonec spokojení.  

• Pamatujete si, co jste si tenkrát mysleli? 
• Těšili jste se, nebo vám to bylo spíše nepříjemné? 

Napadlo vás více nevýhod než výhod u sledované změny? Pokládáte většinu tehdejších pochybností za bezdůvodné? Otestujte si svůj postoj, napište si jiný případ. Pokud jsou vaše reakce stejné, může jít o váš typický vzorec chování – vždy nejdřív myslíte na negativní věci, když se má něco změnit.  

2. Síla negativních myšlenek

Jak často používáte záporná věty? Co v nás vyvolává „ne“ v komunikaci? Proč upřednostňujeme negativní věty před pozitivními? Zkuste si cvičení níže. Více si povíte na semináři.  

• Nepomohl bys mi?  
• Neměl bys dnes čas?  
• Určitě to nezvládnu.  
• Nemám čas.  

3. Monotónnost

Stalo se vám, že si ani nedokážete vzpomenout na poslední velkou změnu? Tak to bude pravděpodobně nejvyšší čas, aby se něco stalo. Lidé, kteří se málokdy zatěžují, ztrácejí i schopnost přizpůsobovat se novým situacím. Pokud byste byli najednou postaveni před neobvyklou výzvu, cítili byste pravděpodobně dvakrát větší stres a považovali byste ji za téměř nepřekonatelnou.  

Seberte odvahu a zabývejte se nezvyklými věcmi. Je dobré, abyste se zamýšleli i nad riziky, ale to by vás nemělo odradit od toho, abyste se pouštěli do nových úkolů. Jako věčného pochybovače, který má strach z každé změny, si vás neoblíbí ani kolegové, ani šéf. Nebo byste rádi svěřovali nové úkoly chronickému váhavci? 

4. Flexibilita

Nejžádanější komoditou na pracovním trhu se stává flexibilita. Flexibilní nejsou pouze pracovníci, nýbrž také trhy a organizace. 

Flexibilita znamená schopnost přizpůsobovat se proměnlivým podmínkám, rychle na ně reagovat, být pružný. Pro pracovníka to představuje mít schopnost během pracovního života fakultativně zaměňovat různé typy práce, a to jak ve smyslu různých povoláních, tak v rámci náplně jednoho povolání. Takové proměny jsou umožněny technologickým pokrokem.