Zpětná vazba

Úvod

Po dokončení vzdělávání (po semináři, po konzultaci, po jakémkoliv celku) je důležité nezapomenout na zpětnou vazbu a reflexi. Tyto formy vzdělávání často zahrnují reflexi vlastní práce učitele a zpětnou vazbu od kolegů, supervizorů nebo školního vedení. Učitelé se mohou učit z vlastních zkušeností a chyb.  

Pomáhá to rozvíjet se, zlepšovat se a uvědomit si, co se stalo dobře a špatně.  

 Jaký je rozdíl mezi reflexí a zpětnou vazbou?

Reflexe

• Ohlédnutí se nazpět a vytvoření smyslu/významu práce, učení se z toho, a použití tohoto učení k ovlivnění další akce (Ghaye et al., 1996). 
• Mentální proces spočívající ve snaze strukturovat nebo restrukturovat určité zkušenosti, problém nebo stávající znalosti či vhledy (Korthagen, 2011). 
• Východiskem reflexe je návrat k situaci spojený s vědomým vybavováním a zvýznamňováním určitých úseků zkušenosti. Nástrojem reflexe je dialog, buď vnitřní (řeč pro sebe), nebo vnější (Slavík, 1997). 

Jde tedy o proces, kdy samotný jedinec přemýšlí nad tím, co se stalo, a získává na situaci určitý vhled. Může probíhat samostatně, nebo pomocí dialogu a otázek kladených někým jiným.  

Reflexi byste si měli jako ICT koordinátoři dělat pravidelně nejen po určitém školení, ale i po významných schůzkách a konzultacích. Díky tomu se můžete zlepšovat.

 Reflexi je dobré podpořit i u učitelů, které vzděláváte. Samotní učitelé si na svůj proces vzdělávání mají dělat pravidelně reflexi a zjišťovat tak, zda jim to přináší, co potřebují, zda postupují v procesu učení dál atd.  

Zpětná vazba

Jde o nástroj, díky němuž jedinec dostává informaci od druhých o tom, jak na ně působí jeho chování (Kratochvíl, 2005).

Jde tedy o cílený proces, kdy jeden či více osob hodnotí činnost, situaci, chování někoho jiného. Má však svá pravidla, díky kterým se zpětná vazba stává účinnou a jedinec tak necítí, že je hodnocena celá jeho osoba.

Jak dávat zpětnou vazbu? Podívejte se na základní principy:

 Diskrétnost – nedávejte zpětnou vazbu před publikem

 Používejte otázky, vynechte obviňování; nejdříve zjistěte pohled hodnocené osoby

 Dejte přednost otevřeným formulacím, vyhněte se těm absolutním (vždy, určitě...), orientujte se na “já výrok” (domnívám se, myslím)

 Nepoužívat slovo “ale”, popírá totiž vše, co bylo řečeno

 Formulujte konkrétně – nepoužívejte úhybné manévry, kličkování; raději jasně a stručně

Zaměřujte se na chování a činnost, ne osobu – pojmenovávejte chování a důsledky

 Společně nalezněte řešení, ne však nadřazeným způsobem

Závěr

Cílem vzdělávacích aktivit je zlepšení (zvýšení a zefektivnění) znalostí, dovedností a postojů učitelů. Po skončení vzdělávacího programu by splnění těchto cílů mělo být ověřeno a měly by být vyvozeny jednoznačné závěry pro budoucí programy a aktivity v rámci podnikového vzdělávání, díky kterému bude proces rozvoje pokračovat.  

Fungující zpětná vazba je nezbytnou podmínkou pro vyhodnocení přínosů realizované vzdělávací aktivity a naplňovaní požadovaných cílů dalšího vzdělávání. Opomenutí nebo podcenění této významné fáze cyklu vzdělávání, ať už z finančních nebo časových důvodů, může mít za následek nedosažení žádoucího posunu v kompetencích pracovníků i týmu a zároveň ztrátu motivace k dalšímu vzdělávání a rozvoji ve škola.