Jazyková diagnostika a hodnocení v češtině jako druhém jazyce
U žáků-cizinců se v prvním roce pobytu nedoporučuje kvůli nedostatečným jazykovým znalostem využívat standardní klasifikační aparát. U dětí, které se u nás narodily a nastupují např. do první třídy, je občas možné setkat se také s nedostatečnou znalostí českého jazyka, která může být důsledkem izolace v rodině, příp. komunitě. Obecně je tedy velmi prospěšný individuální a vědomý přístup k hodnocení, zouhledňující konkrétní (nejen) jazykovou situaci dítěte.
Podle české legislativy (vyhláška č. 48, §15) dříve platilo, že je dosažená úroveň znalosti českého jazyka závažnou souvislostí ovlivňující výkon žáka-cizince, a proto je nutné k této okolnosti přihlížet při jeho hodnocení z předmětu český jazyk a literatura. Možnost neklasifikovat jsme měli pouze v prvním pololetí školní docházky, ne na konci školního roku, a to přestože byl žák do ZŠ zařazen v pololetí druhém (Školský zákon, §52, odst. 2 a 3 (základní školy) a §69, odst. 5 a 6). To však již neplatí.
Žák-cizinec, stejně jako český žák, by měl být klasifikován i v pololetí, ne však nutně do konce ledna, ale do konce března (neklasifikován může být jen zcela výjimečně). Může být klasifikován známkou nebo slovním hodnocením nebo obojím hodnocením.
Od 1. 9. 2016 byl novelizován Školský zákon (otázky hodnocení cizinců se týká §20) a dále pro ně platí, že je možné je zařadit mezi žáky se specifickými vzdělávacími potřebami (§16). Zároveň od 1. 9. 2016 platí vyhláška č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a jedná se o možnou podporu v pěti stupních.