2. Kroky procesu změny
Prvním, kdo identifikoval kroky procesu změn, byl Kurt Lewin (Human Relations). Lewin a později Edgar Schrán (Organizational Psychology), kteří vypracovali model procesu změny známý jako Lewin-Scheinův model (obr. 1), identifikovali tyto tři základní kroky procesu změny: rozmrazení, posun a zamrazení.
Obr. 1 Lewin-Scheinův model procesu změny
BĚLOHLÁVEK, F., KOŠŤAN, P., ŠULEŘ, O. Management. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, str. 456
V prvém momentu většina lidí shledává obtížným měnit své, po dlouhé době už ustálené, postoje a chování a jejich změnu odmítá. Tento odpor může být podle Lewina překonán rozmrazením jejich postoje nebo chování tím, že se potřeba změny udělá tak zřejmou, že ji člověk bude ochoten akceptovat.
Ve druhém kroku, posunu, jednotlivci akceptují a přejímají ty změny v postojích a chování, které jsou nezbytné.
Třetí krok, opětné zamrazení, nastává, když změněné postoje a chování jsou organizací podporovány a posilovány. Výsledkem je, že nové postoje a chování se stávají v organizaci běžnými. Vytváří se nový status quo.
KUBÍČKOVÁ, L., RAIS., K. Řízení změn ve firmách a jiných organizacích, str.12