Jak postupovat při koučování

Nejdůležitějším kritériem pro zkoumání reality je objektivita. Objektivní vnímání situace je často zastřeno v důsledku subjektivních názorů, soudů, očekávání, předsudků, drbů, zájmů a obav. 

Vnímat realitu znamená vidět věci takové, jaké jsou a uvědomovat si vnitřní faktory, které brání vnímat realitu. Čím objektivnější dovedeme být, tím je to lepší. Poznávání reality vyžaduje jak od kouče, tak i koučovaného, aby se vyhnuli potenciálním zkreslením skutečnosti a viděli ji takovou, jaká je. Od kouče to vyžaduje uchovat si nezbytný odstup a klást otázky, na které koučovaný dává nejlépe faktografické odpovědi. 

Kouč by při komunikaci měl dávat přednost deskriptivní terminologii před terminologií hodnotící a měl by k tomu vést i koučovaného. Používání deskriptivních výrazových prostředků napomáhá uchovat si odstup, zachovat objektivitu a omezit kontraproduktivní sebekritiku, která zkresluje vnímání skutečnosti.    

Podívejte se na rozdíl: 

Učitelka: Mám strach, že při používání robotů se ztrapním, něco nebude fungovat a žáci se mi vysmějí, klesne moje autorita.  

Hodnotící “kouč”: Ale tak hrozné to není, roboti se dají snadno naučit. Co myslíš, zkusíš to?  

Deskriptivní kouč: Vidím, že se obáváš. Co by se dalo udělat pro to, aby ses cítila ve využívání robotů jistější?